19. prosince 2011

Seznam

Napadlo mě nedávno, že si každý rok zesumíruji, o čem byl, apak se po nějaké době zkoušet, jestli ještě rozumím všemu, co jsem měl na mysli. Napsal jsem si seznam, který jsem sem pověsil v sobotu s tím, že se mi letos vlastně nestalo nic zvláštního. Dokonce jsem přidal i položku o tom, že jsem letos neměl řízek, kterou jsem po přečtení novin umazal.

Zprávu o sobotním skonu Cesariy Evora jsem přidal na seznam z rána, netuše, že bomba teprve přijde. Nebudu tu psát o tom, jak moc jsem si Václava Havla vážil a jak moc je mi smutno z toho, že už mezi námi není. Jestliže se říká, že Češi mají v krvi neúctu k jakékoli autoritě, já se v ní považuji za přeborníka. Možná proto i ten smutek - spjat s vědomím, že zemřel poslední politik, který ho mohl vyvolat. Konec éry, která mi přinesla svobodu. Malý velký muž, který, jak se nakonec ukázalo, vzal s sebou na onen svět jenoho z posledních světových diktátorů. Samozřejmě, že každý skončil jinde.

Psal jsem si seznam a zoufal si, že byl ten rok nějaký neslaný a nemastný, téměř nehodný zapamatování. Končí opravdu hodně divně.

18. prosince 2011

2011

Protesty a demonstrace - někde vážně, někde méně.
Gruzie.
Po mnoha letech jsem nebyl ani na jednom pohřbu, ale spoustu jich viděl v televizi.
Tání ledu v barmském vedru.
Odešly dva geniální ženské hlasy.
Nový geniální ženský hlas se kultivuje u nás v rodině.
Tenis.
Fukušima.
Prý konec války v Iráku.
Odsouzená premiérka a president.
Usama, Muammar, Kim.
Utøya.
Ben Ali, Mubarak.
Vice uřízli kus střeva.
Itálie, Norsko, Německo, Švýcarsko, Keňa.
Online shopping.
Rasismus z domovů do ulic.
Jack Reacher.
Václav Havel.

10. prosince 2011

Lazika

Tisícileté království Lazů, které zaniklo někdy v šestém století, má dát jméno novému projektu z dílny velkého mága. Před pár dny oznámil vybudování nového města na černomořském pobřeží, mezi Anaklií a Poti, jen pár kilometrů jižně od abcházské správní čáry. Za deset let prý se stane druhým největším městem v zemi, jehož sláva atakdál. Praotec Gruz (ani Libuše) by neřekl lépe. Část veřejnosti jasá nad dalším megalomanským projektem, jenž zvýší (již tak převysokou, nám říkají) prestiž Gruzie. Jiná část nevěřícně kroutí hlavou, kde na to po uši zadlužená země asi tak vezme a odkud se objeví kýžený půlmilión nových Lazičanů – pokud tedy bude zachováno právo na svobodnou volbu místa pobytu. Za komančů se nová města stavila tam, kde byla potřeba pracovní síla pro nový průmysl. Stavitelské počiny posledních let dávají tušit, že v případě Laziky to bude obráceně (nejprve forma, poté obsah). Aneb se vracíme do dob, kdy se města zakládala, coby symbol teritoriální kontroly a zvěčnění svého zakladatele. Alexandria. Skt. Peterburg. Christiania. Gottwaldov.