24. července 2019

Písmena

Několikrát do roka mě napadne zabrouzdat si netem, abych se podíval na mně neznámé zajímavé občanskospolečenské projekty a mohl si říct, že dokud se různí lidé v mém rodném okolí angažují nad rámec vlastních materiálních tužeb a potřeb, je vlastně vše, jak má být. Občas z toho vyplyne pár stovek pro zajímavý projekt, jakási osobní, většinou anonymní odměna pro ty, co se snaží, aniž by museli. Napadlo mě si zabrouzdat i jeden dlouhý večer v zemi, ve které nesmím veřejně říct, že jsem.

Postup mám dávno nacvičený: web – trocha z historie a současnosti organizace – přehled kdo je kdo – poslední výroční zpráva. Tentokrát jsem ale dlouho nevydržel, protože se mi udělaly mžitky před očima. Ne že bych neznal, ale více než obvykle mě vykolejilo, nakolik jsou u nás lidé pomatení vysokoškolskými tituly. Jak si každý musí před jméno či za jméno napsat alespoň pár písmenek (čím více tím lépe), jinak by mu / jí asi shnilo a odpadlo pravé ucho. Jako by dosažení vysokoškolského titulu samo o sobě znamenalo cokoli více, než to, že dotyčný/á strávil/a více času ve formálním vzdělávacím procesu.

Ředitelka jedné neziskovky si říká Mgr. et Mgr. a začíná vlastní profil oznámením, že vystudovala dvě vysoké školy zároveň. V jiné neziskovce je zas provozním manažerem Bc. Ve vedení jiné jsou zas údajně PhDr., Mgr. PhD., PhDr., Mgr., Mgr. a Ing. Blimey!

Asi před osmi lety jsem tu popsal oblíbenou historku z jedné banky. Od té doby jsem si v telefonu zaznamenal jediný vysokoškolský titul před jménem kamaráda, který vloni odpromoval s inženýrským titulem a letos mu bude pade. Nikoli proto, že by mu titul dodal na kráse, moudrosti, mužnosti, majetku či morálce. Dávno se jedná o ztracený případ. Ale z úcty ba obdivu, že dokázal obětovat leta víkendů ke splnění nesnadného cíle.

Jinak mě ale shluky písmen děsí a připomínají, jak nesebevědomě se máme. Naštěstí jsem nakonec zabrouzdal na www.sazimestromy.cz, kde si na písmenka nehrají. Asi znamení.

22. července 2019

Tatort

Z letišti mě obrněné vozítko odvezlo vyprahlým brzkým ránem do hotelu. Sice se teprve rozednívalo, ale teploměr nepadal pod sedmadvacet. Zeptal jsem se Karwana, kde přesně se ve středu střílelo, a on potvrdil, že ve čtvrti, ve které jsem před rokemaněco bydlel.

Jinak asi nic nového. Přes den venku pětačtyřicet. Navečer v baru jedeadvacet. Apropos bary… V Classy hotelu bývalo plněji, stejně jako ve vedlejší Well Done Bowl, kde zas ale alespoň čeká jistota v podobě účtenky, na které místo piva dosud objevíte „mix fruit juice.“ Na prodej vína licenci mají, na pivo nikoli. Proto i v zakalených sklenicích.

Dle ministerských bezpečnostních instrukcí nesmíme veřejně sdělovat, kde se zrovna nacházíme, takže neprozradím, jestli zrovna piju Carlsberg v Classy nebo WDB. Catch me if you can.

21. července 2019

Řádní hospodáři

Jak víme, na konci května dostala česká „ambasáda“ při EU dopis s návrhem auditní zprávy týkající se možného střetu zájmů jednoho Slováka. Audit se týkal Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu. Začátkem června následoval návrh dopisu se zjištěními auditu týkajícího se jiného fondu, Evropského zemědělského. Stejný Slovák. Jen dopis prý je procesně dále než audit. První jsme viděli, druhý vláda raději zatloukla, takže se můžeme jen domnívat. Příliš se ale asi lišit nebude.

Nástřel auditní zprávy jsem si přečetl se zájmem. Víceméně na základě vzorku několika transakcí a majetkově-kontrolních vazeb Agrofertu říká, že Slovák stále Agrofert kontroluje + Agrofert stále bere prachy z evropských fondů + o rozdělování dotací rozhodujé vládní úředníci + Slovák je součástí vlády = dochází ke střetu zájmů, tudíž byly dotace poskytnuty neoprávněně. Po vlně rozhořčených reakcí, jež měly zejména oslovit antievropanskou část populace stylem „co si to ta EU dovoluje,“ se nějak po informacích slehla zem.

Následně jsme se ale nicméně například dozvěděli, že:

- Paní ministryně si postěžovala, že by na odpověď potřebovala více času – asi se jen tak vykroutit nebude snadné
- Babiš inkasoval za minulý rok z holdingu, který nevlastní, 98 miliónů korun
- Ministerstvo dopravy zrušilo povolení ke stavbě obchvatu kolem Olbramovic na základě několika protestů, mezi nimiž nechyběl ani protest od majitelů Čapáku, kteří předtím za 3,7 miliónu korun prodali státu pozemky na obchvat, prý jen za osminásobek ceny stanovené znalcem
- Čapí hnízdo bylo dlouhodobě používáno coby přístroj na krácení daní z holdingu, aneb zadáme fiktivní reklamu, snížíme tak zisk a odvody daní, zatímco věčně prodělečný Čapák beztak nic platit nebude
- Na podobnou a jednoznačně podvodnou praxi upozornil české úřady již v roce 2014 německý berňák, ale česká finanční správa dala informaci k ledu. Kdo že to byl tehdy zrovna ministr financí s oblíbeným koníčkem zaklekávat na nebezpečnou konkurenci?
- O problematičnosti "reklamní strategie" Čapáku hovoří již posudek z roku 2008, který nedoporučil přiklepnutí dotace, jíž se nicméně hnízdu i tak dostalo
- Český stát bude muset vyplatit stamilióny, možná miliardy korun firmám, jež finanční správa neoprávněně zaklekla, oficiálně nazýváno „soud zrušil zajišťovací příkaz.“ Nemálo z firem bylo zakleknutím de facto zklikvidováno. Andrej zrušil konkurenci, odškodné zaplatí stát. Geniální.

Welcome to Barbados, have a nice stay!

Apropos, a tu o tom, jak ministerstvo financí platí melouny za reklamu Burešem vlastněnému rádiu znáte? Tak to též není anekdota.

15. července 2019

Nataša

Těžko uvěřit, že je už to asi patnáct let, co jsme se poprvé setkali, a dnes přesně deset let ode dne, kdy jsem se dozvěděl, že se už nikdy nepotkáme. Při onom prvním setkání bylo Nataše zhruba stejně, jako je dnes mně. Před deseti lety ji kdosi ráno unesl před domem a odpoledne pohodil s prostřelenou hlavou na ingušské straně hranice. Protože chtěla žít v normální zemi.

Asi netřeba zmiňovat, že se nikdy nic nevyšetřilo a za vraždu nikdy nikdo nebyl potrestán. V zemi, kde pro mnohé zítra stále znamená nikdy, leč jež má u nás doma stále početnější stádo obdivovatelů.

Budiž ti země lehká, Natašo. Vzpomínáme.

11. července 2019

Správně

Jelikož pracuji pro dánské ministerstvo zahraničí, musel jsem se zaregistrovat na dánské matrice, či jak se registrující úřad zove. Po měsíci jsem se dozvěděl, že už registrační číslo mám. Z doby, kdy jsem žil v Dánsku. Což bylo v letech 1991-1992. Zděšení, pobavení a údiv během několika vteřin. Vůbec si nepamatuji. Je vlastně nefér, že na rozdíl od dánštiny mají v češtině slova (státní) správa a správnost stejný kořen.

8. července 2019

Ťutínek

Na internetu trenduje ministr kultury, který jako by si řekl, že nemá, co ztratit, a proto ze sebe udělá největšího veřejného trottla. Nebo si spočítal, že poloha ublíženého prosťáčka, kterej ty vole přece kope za lidi, je nejlepším způsobem, jak se zavděčit nejen lidu, ale i hradnímu pánovi. Asi netuší, bláhový, že Jálošovi o nějakého Staňka ani trochu nejde. Opravdu jde pouze o to provokovat a vykoupat kohokoli, kdo má jiný názor. Tak se totiž dnes u nás definuje charakter a síla.

Nic nemění na tom, že Staněk místy roztomile žvatlá, na což mě tedy navedl Jusup a já jen pod obrázkem pokračuji v započatém trendu.

Dnes jsem byl na oficiálním představení Národní strategie pro mládež. Byl tam premiér Razzaz, ministr kultury (sic!) a mládeže Abu Rumman, velvyslanci EU či UK, nějak mi tu ale chyběl M. ŠMARDA, kandidát na ministra kultury, ale asi mu to jeho poradci nevyhodnotili jako důležitý projekt , škoda... , bylo to skvělé.

Fakt.

2. července 2019

Štěbet

Zaznamenal jsem na twitteru kopii xichtoknižního pípnutí jakéhosi radního, Martina Hermana.

Na pohled možná nevinný, na druhý už mnohovypovídající píp. Ach, pane radní, státní kasa není totéž, co Alena Schillerová. Ta ji má jen (naštěstí) dočasně na starosti. Jako se třeba řidič autobusu MHD nestává jeho majitelem, ani si nemůže jen tak vymýšlet, kam zrovna pojede. Zbavíme-li zmíněný statut náznaků, nelze než číst jako „vědí oni, blouznivci..., ze my ze státního davame jen kámošum?“ Pán je radní pro investice Středočeského kraje, takže nám možná i vcelku nápadně naznačil, jak se u nich investice rozdělují. Ergo jsme zpět, kde jsme byli za komančů a za oposmlouvy. Pokud jsme se tedy kdy od klientelistických praktik vzdálili. Smile and keep the pace.

Podíval jsem se zběžně na pánovu xichtoknihu a asi jsem neměl dělat, protože co post, to intelektuální perla. Nejde o vyložené hlouposti, jen o zdánlivou sofistikovanost, založenou na selském rozumu, která by ale asi neprošla základní zkouškou logického myšlení. Do jisté míry možná archetyp průměrného občana kdekoli na světě, což je naprosto v pořádku. Jen kdyby průměrnost nebyla zaměňována za bystrý intelekt a autoritu utvářející veřejné mínění.

Kongen er fan'me nøgen.