„V návrhu auditu jsou nepřesnosti a zavádějící tvrzení.“
Možná. Nicméně základní zjištění, tedy, že Babiš nadále kontroluje Agrofert a tím se dostává do střetu zájmů, nepřesné není. Audit mimo jiné popisuje, kdo jak jmenuje správce svěřeneckého fondu (Babiš), kdo drží kontrolní hlas mezi správci (Babišová), kdo držitele kontrolního hlasu vybírá (Babiš), nebo v jakém případě lze správce odvolat (působí-li proti finančním zájmům Babiše) a kdo tak smí udělat (Babiš).
„Interní záležitosti České republiky bychom měli řešit doma, je škoda, že se řeší v Bruselu.“
Čerpání evropských dotací není interní záležitostí ČR, naopak, komise má za úkol dohlížet na to, zda jsou u nás správně nastavena pravidla čerpání. O čemž i primárně zmíněný audit je. Se vcelku jasným závěrem. Nejsou. Což koneckonců sami po ROPáckých aférách dávno víme.
„Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, což v minulosti potvrdila i řada kontrol a právních expertiz, které máme k dispozici. Taktéž Andrej Babiš učinil vše, co po něm zákon požadoval, tedy vložil akcie svých firem do svěřenských fondů.“
Ano, nicméně základní zjištění, tedy, že Babiš nadále kontroluje Agrofert a tím se dostává do střetu zájmů, tato reakce nevyvrací. Ale když už zmiňujete, těším se, jak si výsledky té řady kontrol a právních expertíz přečteme. Šup, šup, sem s nimi.
„Audit EU je útok… Je to ohrožení České republiky a českých firem.“
Není, je to audit správnosti čerpání evropských peněz, kterých u nás ve firmě míváme v mnohem větším rozsahu několikrát do roka. Není to ohrožení České republiky, je to ohrožení Babišových soukromých zájmů, který kvůli nim bez okolků a rád zavede Českou republiku do lejna. Možná i proto, že jedním z doporučení první auditní zprávy je důkladnější prozkoumání všech dotací, které Agrofertu šly. Audit sám nahlížel jen na nevelký vzorek. Pokud se tak stane, asi nám Andrjucha trochu zchudne, pokud tedy nebudeme muset vracet z daní my.
Dalším rizikem je i to, že Andrjuchovi marketéři mu mohou naordinovat radikální antieuropeanismus, na který u nás zejména méně vzdělaná masa docela dobře slyší. Úplně se mi nechce sunout ČR dále k maďarskému stylu vládnutí, kde nejde už ani trochu o obsah, ale o formu, která se vytváří jen k tomu, aby vyhrála další volby a zajistila pokračující přístup k moci a prachům z ní vyplývající.
„Brusel nám vykládá český zákon? Co ještě? Hrajeme tu hru o trůny.”
Ne. Brusel nevykládá zákon členské země, jen popisuje, jak realita zákonu neodpovídá. Předkládá svou zprávu členské zemi k právní, nikoli hysterické reakci. Aneb opravdu kdokoli pochybuje o platnosti starého známého "kdo nejvíc křičí, pod tím to fičí"?
První auditní zprávu jsem si, viditelně na rozdíl od většiny pokřikujících, přečetl. Přišla mi vcelku jasná, pokorná a věcná. Místo toho, aby se nad ní vedla věcná debata, ozývá se křik potrefeného husy a jeho kumpánů, včetně výhružek komusi, kdo zprávu asi vynesl na veřejnost. Jako by podobné informace neměly být v normální společnosti automaticky volně přístupné.
Dělám v neziskovce, kde každý zaměstnanec, včetně řidiče, co nemusel ani dostudovat základku, ví, že pokud může jakýmkoli způsobem osobně profitovat z organizačního rozhodnutí, má o tomto možném střetu zájmu informovat, a, pokud možno a relevantno, z podobného rozhodování se vyloučit. Jinak jde jednoznačně a neokecatelně o korupci, za kterou se vyhazuje z práce.
V České republice si premiér, dříve coby ministr financí, vesele přihrává státní a evropské miliardy, a když ho konečně někdo klepne přes prsty, křičí jak hysterka. Přitom by bylo naprosto normální a jediné logické, že by si Agrofert neměl k vůbec žádným erárním prachům ani čuchnout, dokud jej Andrjucha neprodá a nevyváže se ze všech správních orgánů. Nebo, chce-li čerpat, ať odejde ze všech politických funkcí. Tak se to totiž ve slušných společnostech dělá, cokoli ostatní je korupční chování. A o tom právě evropský audit i z velké části je.
Platí samozřejmě i pro všechny ostatní politiky. Vlastě mi přijde trapné, že se o takovýchto věcech vůbec musíme bavit. Už oposmlouva ukázala, že vadí korupce jen těm, kteří z ní sami neprofitují, takže je třeba hodně rozdělovat a panovat. Zevnitř se nezměníme, tlak zvenší by snad pomoci mohl, i když též nejsem naivní. Navíc má hlavní mafián tu svou výbornou marketingovou mašinérii. Téměř nezbývá než doufat ve více evropských auditů.
Žádné komentáře:
Okomentovat