Jen o dvou z kandidátů jsem věděl, že kandidují, protože jediní před původně plánovanou volbou prováděli jakousi kampaň. Jeden z nich se pak poslední dva měsíce snažil vézt na koronavlně a implicitně připomínat, že má vlastně taky zásluhu na tom, jak málo je na Teplicku nakažených. Protože prostě. Primátor a tak.
Z deseti kandidátů mě nezaujali jen tři: duchcovský socdemácký starosta, starostka Hrobčic za Starosty a nezávislé a starostka bílinská, hájící ANONistické barvy. I když by asi mělo zaujmout propojení mezi lokálním a celorepublikovým angažmá, ať již to znamená, že se do důležitých funkcí v místní samosprávě derou nadmíru ambiciózní lidé, nebo že jejich partaje nemají příliš kde čerpat pro další volby, takže je třeba recyklovat.
Platí samozřejmě i o zmíněném modroptačím primátorovi, dříve protežovaným svým nedávno zesnulým předchůdcem, jehož by teď rád nahradil v Senátu. Pana primátora neznám, nevím, co se mu v životě povedlo, nic proti němu osobně nemám, ba dokonce se zdá, že se po letech Kuberovské stagnace mé rodné město někam možná posune. Na jedné straně politická afiliace s dosud nejzkorumpovanější partají polistopadové éry (ač pozor, ANOnisté Vám nebezpečně šlapou na paty!). Na druhé straně ale zase sympatický smysl pro humor, projevující se tvrdošíjným užíváním titulu Bc. To musí být ale mindrák, panečku!
V minulých volbách Kubera těsně porazil ředitele teplického gymplu, který kandiduje zas. Měli jsme s Begym, když ještě nebyl ředitelem, nepatrný konflikt, který jsem mu dávno opustil, jako bych mu odpustil jakousi ostentativní a vlastně roztomilou namyšlenost. Teplický gympl pod jeho vedením patří k nejlepším školám v kraji a sám Begy to dle mého myslí vlastně dobře, byť bychom se v mnoha ohledech neshodli. Navíc se v několika kauzách s prezidentskými obrazy a studentkami v hijabech projevil jako silný charakter. Sám nevím, jestli mu hodím, ale nemám problém.
Begy není jediným středoškolským pedagogem, od ostatních dvou se nicméně liší svou partajní nezávislostí. Jeden z mých lístků obsahuje i jméno Bohumila Ježka, který učí na ústecké průmce, další pak Zdeňka Peška, ředitele teplické ekonomky. První kandiduje za SPD, druhý za Trikolóru, tedy dvě otevřeně rasistické, xenofobní a jinak extremistické, Ruskem protežované organizace. Chtělo by si povzdechnout „a takoví vzdělávají český dorost,“ ale obávám se, že je v našem školství násobně hůře.
Když je řeč o extremistických a Ruskem podporovaných organizacích, nelze nezmínit dalšího kandidáta, krajského hejtmana, který se dlouhodobě cítí jako James Bond, John Wayne a Vladimír Iljič v jednom. Díky svému bývalému působení v Halo noviny si říká novinář.
Nad kandidátem s číslem tři jsem se nemohl nepousmát, nejen proto, že jsem jeho jméno na senátním hlasovacím lístku obdržel již minule. A předtím i na jiných lístcích. Bývalá teplická celebrita, bývalý pravoslavný arciděkan, dnešní rytíř kandidující za partaj bývalého známého muzikanta. Bylo by vlastně roztomilé, kdyby se neposedný Evžen nepohyboval příliš blízko nejbizarnějším místním extremistickým kruhům.
Posledním ze za zmínku stojících kandidátů je za Piráty kandidující, v Praze žijící duchcovský rodák, který si z jakéhosi bizarního důvodu na svůj kandidátní profil napsal, že je boxer. Zaujalo mě, že jako jediný z potenciálních senátorů nepobírá erární mzdu, tj. není zaměstnancem státu ani místní samosprávy. A taky, že jeho manželkou je dle mého názoru výborná novinářka (byť s ní spíše nesouhlasím), jejíž otec byl (je?) zapřísáhlým marxistou (a brutálně principielním člověkem), matka byla donedávna ombudsmankou a brácha je supr právník... A pak jsem se dočetl, že na žádost Pirátů kandidátku stáhl, protože si před jedenácti lety nekontrolovaně hrál s fotošopem.
Kandidátské defilé coby obraz společnosti roku 2020. Kecal bych, kdybych tvrdil, že mi neproběhl po zádech Děda Mráz.