26. května 2020

V pohádce

Bylo nebylo v dobách kovidových.

Jednoho dne, 5. března to bylo, poslala hejtmanka, respektive její pýáristi srdceryvný dopis zdravotníkům v kraji, jak jsou strašlivě důležití a jak je třeba je chránit. Následně se záchranářka Veronika ozvala, ať hejtmanka nemele blbosti a raději se opravdu snaží záchranáře ochránit, například tak, že budou mít adekvátní vybavení. Veroničin list následně popsal jeden lokální plátek, načež ji patolízalsky pokáral šéf záchranky a údajně pohrozil vyhazovem. Sama hejtmanka zareagovala, jak nejlépe uměla, tedy svedla vinu za nedostatečné vybavení na Německo. Což se zas úplně nelíbilo jejich velvyslanci, který, vlastně podobně jako Veronika, hejtmance vzkázal, ať nemele blbosti.

O dva měsíce později se dozvídáme, že kraj podal kvůli zmíněnému incidentu trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy, jež vyšetřuje odbor extremismu a terorismu. Jen nevíme, zda prst míří (jen) na záchranářku či (také) na list, který její dopis zveřejnil.

Myslí si ještě někdo, že Středočeskému kraji nevládne vypatlaná ambiciózní hysterická paní, jejíž jedinou kvalifikací pro stávající funkci je, jak jinak, loajalita k šéfovi?

25. května 2020

Otvíráme

Dva měsíce rozhodnutí vlády připomínají přehlídku krásy, ve které se na pódii promenují různí vybraní ministři a další papaláši a sdělují nám, kde co povolí nebo zakážou. Nikoli na základě dat, ale výhradně volebních preferencí. Zjistíme, co lidi nejvíce sejří a podle toho rozhodneme. A tak máme ode dneška otevřeno. Což je asi vcelku správně, jen kdybychom si mohli myslet, že vláda ví, co dělá.

Krom toho tedy, že loví hlasy. Což též vysvětluje přístup k právu z nejzásadnějších, uzavření hranic, jež by soudného Čecha mělo dohánět k vzteku už jen z principu. Kdybychom si tedy chtěli pamatovat komančský megalágr, ve kterém jsem vyrůstal. Jenže holt momentálně nesejří dost lidí, ba naopak: proletariát přeci do zahraničí nejezdí a ostatním je třeba zatnout tipec, nafoukancům.

Rychle jsme se smířili s tím, že byly prachy na podpůrné programy a náhubky z velké části rozkradeny. Že namísto inteligentních řešení blížící se klimatické katastrofy plánují soudruzi ze Strakovky stavět elektrárny a přehrady. Že nám vládne de facto nesvrhnutelná banda mafiánů, kteří si své prebendy mediálně ohlídají. Že pod rouškou imaginární (čti: nesmyslné) doktríny potravinové soběstačnosti dochází k ještě větší monopolizaci českého průmyslu v rukách jednoho magnáta, který dlouhodobě nahrazuje kvalitní potraviny nezřídka importovanými a přebalenými nechutnostmi.

Teď se navíc budeme muset smířit s tím, že se kovid bude v různé intenzitě vracet, což dá vladařům neomezenou moc otevírat, zavírat, zakazovat a povolovat cokoli kdekoli, aniž by bylo třeba jakkoli vysvětlovat ba obhajovat. V boji za zdraví a životy nás všech se nenápadně svalíme do pseudototalitní společnosti, kde lze kdykoli bez veřejné kontroly omezit jakákoli práva a kde se nám ještě bude stýskat po dobách, kdy za odlišný názor hrozilo jen zakleknutí berňákem. Alespoň tak nějak se rýsuje mně.

Ještě že jsem takový optimista.

18. května 2020

Corruptwings

Nestíhám již sledovat různé finty, kterými Bureš a spol. drancují náš rozpočet ve prospěch svůj a svých kamarádů, zčásti proto, že nezbývají síly bezradně přihlížet násobně nejnehoráznější polistopadové rozkrádačce a destrukci státu. Přijde mi nicméně, že plánovaná miliardová podpora soukromé letecké společnosti Burešova miliardářského kámoše a souputníka z StB je docela nová úroveň. A nejde jen o to, že Agrofert servisuje miliardářova letadla, tj. potřebuje jeho business, ani o to, že kdyby miliardář asanoval vlastní firmu ze svého, pořád mu ještě zbydou miliardy. Jde o to, že se v našem rybníku může už úplně všechno. Naprosto beztrestně. A s neutuchající podporou bečícího, korupcipodporujícího stáda.

13. května 2020

Non habemus agrum

Trvalo déle, než se zpočátku zdálo, ale už jsme zas bez pole. Příjem byl rozdělen mezi tři dedičky, jedna z nichž následně rozpůlila s bráchou. Dnes celý příběh skončil zaplacením dlužného pachtovného. Jeden rok, čtyři měsíce a pět dní od prvního podání na uherskohradišťský soud.  Necelý osm měsíců od posledního zápisu v katastru a jen o pár měsíců později, než jsem tipoval. Nuot bjéd.

11. května 2020

V opojení

Povolili kadeřnictví a hospodské zahrádky. Alespoň tak to prezentují. Nikoli coby zrušení vlastních omezení, ale coby povolení. Z vůle hlav pomazaných si národ může jít stoupnout do fronty před holiče.

Není to nepodobné tomu, když Bureš nebo Šilerka hlásí, že oni něco zaplatí či nakoupí. Ne že se nakoupí za státní (naše společné) peníze, ze kterých oba zmiňovaní násobně více berou, než by přidávali.

Stejně jako není státní rozpočet majetkem členů vlády, nemá vláda co povolovat normální život. Ať už je jakkoli zkorumpovaná a opojená vlastní mocí. Xblití.