23. června 2021

Černobílé zakleknutí

Dosud jsme u nás termín zakleknutí znali spíše obrazně z praktik Babišova a následně Šilerkova finančáku coby popis zničení nebezpečné obchodní konkurence a zvýšení statistik různých státních vymahačů. Díky teplické epizodě ho teď poznáváme velmi explicitně coby způsob usmrcení jiného člověka úřední osobou. Nebyl jsem u situace, nevím, co a jak proběhlo, jen sleduji zpovzdálí a přijde mi zajímavé, že zatímco jedna strana víceméně pouze volá o důkladném vyšetření případu, druhá tři sekundu po zásahu ohlásila, že vše bylo v pořádku, a vyrazila do protiútoku bubnujíc, že šlo o feťáka a recidivistu. Totální katanačo, které má jakoby ospravedlnit, že kdosi zemřel cizím zásahem. Nedivím se osočování z rasismu, jakkoli i protože emotivnímu. A sám bych chtěl, aby se řádně vyšetřilo, protože jsem nezlomný optimista a naivka.

Dereka Chauvina mi od začátku procesu bylo tak nějak líto, protože bylo víceméně jasné, že to nakonec schytá za celý americký establishment, jenž se ne a ne vymanit z utkvělé představy bílorasé nadřazenosti. Neměl šanci na spravedlivý proces, protože většině vyhovuje černobílé (v přeneseném a vlastně i nepřeneseném významu, sakra) vidění světa, jež pomáhá uchopit, pochopit a zpřehlednit ten neustálý chaos, kterým se v životě musíme brodit. A rozdělit na ty, co jsou s námi (ingroup) a proti nám (outgroup). Poptávka po černobílé jako by navíc rostla v dobách jako je kovidová. Nicméně je třeba se bránit, protože černobílá zatemňuje mozek, ať už se bavíme o rasismu, zabíjení dětí v Palestině, či čemkoli jiném.

I proto v teplickém případu primárně vnímám černobílost, kterou, primárně v divné, a možná i zčásti zbytečné defenzivě, demonstrují zastánci policejního zákroku, ač o něm mají velképrd informací. Ani já o něm nic nevím, jen mi přijde hodně důležitě vědět, že pokud jedna osoba zabije druhou, neskončí to jen pomyslným mávnutím rukou, obhajováním užití síly, protože se tak dělá, nebo implicitním znevažováním oběti s odkazem na to, že si vlastně zasloužila, protože feťák, recidivista, blonďák, motorkář, kuřák atakdále.

17. června 2021

Předvolebně

S blížícími se volbami se v českém mediálním prostoru přitvrzuje, zejména ze strany anonistů a jejich bosse, respektive bossových spindoktorů, kteří dobře vědí, že primárním prostředkem předvolební taktiky je naházet co nejvíce špíny na nejnebezpečnější oponenty, klidně i různých prachsprostých lžím protože není šprochu, a než se případně uvede na správnou míru, bude už po volbách. 

Určitě u nás v Mindrákově částečně zabere, stejně jako třeba zabírá divně vypadající policajt, který si nejprve udělal kariéru na krajně pochybných kauzách, a teď kouká z plakátů a do obrazovek s výrazem všehospasitele. Jako bychom jich na naší politické scéně neměli za poslední dvě desítky let dostatek. Líbil se mi komentář, který popisuje kdysi vrchního policajta, jenž nedosáhl valných výsledků při zametení různé špíny – naopak sám i trochu špinil, jak ukecává národ, že až se stane jedním z dvou set poslanců, bude všem lépe.  O tom, kdo Šlachtu tlačí a financuje, se asi dozvíme až po volbách, a ani na pikosekundu nepochybuji, že to zjištění bude zábavně šokující. 

Volby za humny znamenají omezení sledování různých zpráv, a to nejen těch předvolebních, ve kterých se například člověk nedávno mohl dozvědět, že se u nás bude stavět další nesmyslná megatovárna na zpracování lithia, jež chceme nesmyslně (a naprosto neekonomicky) těžit kousek za mým barákem. Asi jde doopravdy do tuhého, když musejí anonisté hrát vabank o svá koryta a obranu před nestranným policejním vyšetřováním za různá šméčka, jichž jsme v posledním desetiletí svědky. Nechali jsme vás desetitisíce umřít na kovid, ale teď za to postavíme továrnu. Nic samozřejmě proti ukrajinským gastarbajtrům, ale dělat z toho předvolební tahák... nevím. Think twice.

Současná vláda je sborem mafiánských hochštaplerů z Agrofertu a jejich naivně-hloupých loajálních slouhů. Možná doopravdy obraz české společnosti AD 2021, společnosti ne příliš vzdělané a sebevědomé, kde všichni všemu rozumějí, ale většina je nakonec nejbližší jen sama sobě a svým momentálním finančním zájmům. V takové společnosti pak není obtížné vybírat zástupná témata, jakým je třeba neexistující migrace nebo burcování proti Evropské Unii. A co na tom, že burcuje migrant a majitel firmy, který z EU ročně sžírá miliardy dotací, jež měly a mohly být použity na cosi důležitějšího a společnosti prospěšnějšího.

Dovidenia v októbri, priatelia.