Dumaje nad zprávami o „dopadení“ srebrenického řezníka se nemohu zbavit myšlénky, že se tak nestalo bez vědomí, ba svolení staříkovy rodiny a minimálně s desetiletým zpožděním. Srbským politikům bylo opakováno, že se o jejich evropských ambicích bez Mladiče v Haagu nikdo bavit nebude, takže natahovali, jak mohli, a nakonec, když už se skoro nikdo nedíval, Ratka za poklepování do vlastních ramen pustili. Nezapomněli přitom opakovat, že dopadení bylo umožněno zvýšením odměny za informace k němu vedoucím, o čemž si nemůžu myslet než jedno: Bullshit.
Jakkoli je symbolika Mladičova dopadení obrovská, mohlo a mělo k němu dojít mnohem dříve a srbští politici, policie a kdokoli se na kolotoči podílel by se měl hanbou propadnout. Možná čtu příliš mnoho krimi, prostě mi přijde zvláštní, že ex-generála bylo obtížné vypátrat, když celá jeho rodina věděla, kde se nachází (dům v Lazarevu, kde byl „dopaden“, patřil příbuzným). Nehledě na videomateriály s ním, které se periodicky objevovaly ve veřejném prostoru. Ze všeho mi na jazyku zůstává nepříjemná pachuť, kvůli níž se nemohu zbavit dojmu, že fraška, kterou jsme shlédli tento týden, je spíše plivancem do tváře pozůstalých po tisících obětí, které má ochrnutý generál na svědomí.
Žádné komentáře:
Okomentovat