16. července 2016

FYROM

Před deseti lety mě po přejezdu hranice vítala táž cedule. Welcome to Greece. Welcome to Macedonia. I řidič byl stejný. Jen mu letos řečtí pohraničníci nalepili na auto srandovní samolepku.

S Duškem jsme se neviděli deset let. Právě při našem společném výletě do Soluně v dubnu 2006 mi kdosi zavolal s otázkou, zda nechci permanentně pracovat pro svého současného zaměstnavatele a já musel na půl hodiny opustit soluňské náměstí a hledat internetovou kavárnu, ze které pošlu své CV. Wifi ani chytré founy tenkrát nebyly. Duškův kamarád Tofo s fenomenální pamětí si dodnes pamatuje, ve které kavárně jsem tenkrát byl. Můj kontrakt s NRC začal prvního června.

Už když jsme spolu sdíleli kancelář ve Vladikavkaze, dělávali isme si srandu, že severní Řecko, zvané Makedonie, je jižní provincií Duškovy bezejmenné rodné země, již sice všichni znají jako Makedonii, leč oficiálně stále FYROM. Teď jsme při jednom z mnoha spritzerů v Debar Maalo hloubali nad možnými variantami pojmenování země, jež by mohlo být pro Řeky přijatelné. Severní Makedonie po vzoru Koree by třeba odpovídala stavu vládnutí. Papua - Nová Makedonie by chtěla alespoň nějaké moře. Asi nakonec nejlépe po britsku Velká Makedonie tedy. Bretaňci se koneckonců též smířili a Velká Bretaň a Velká Makedonie jsou dnes v mnohém podobně tragikomické.

Žádné komentáře: