22. června 2018

No comment

Dokola mám nutkání komentovat dění na české politické scéně, velmi dobře věda, že to nemá žádný smysl. Nutkání ponejvíce pramení z opakovaného zděšení z konání hlavních protagonistů, které navíc bledne před zděšením, že kdokoli může promenádě nejodpornějších lidských vlastností důvěřovat, ba je dokonce volit. Zeman, Bureš, mladší Klaus, kde jsme tohle vzali? Senilní narcis, mafián, sociopat. Představitelé elity národa, který asi momentálně na nic lepšího nemá.

Mám nutkání komentovat, protože mi osud země na rozdíl od výše zmíněných není lhostejný. Ale komentovat nemá smysl, protože argumenty ani fakta nikoho nezajímají. Fandíme podle dresu a hlavní je nandat to těm, kteří nám jsou z nějakého důvodu nesympatičtí. Abychom se vykřičeli z vlastních mindráků. Protože život není sranda a můžou za to nesympatičtí idioti.

Chce se komentovat, ale intuitivně cítím, že bude lepší přepnout na jiný kanál a český politický brčálník přestat sledovat. S tím, že jde má oblíbená země činy a nečiny nejoblíbenějších politiků do kytek, beztak nic nenadělám.

Žádné komentáře: