26. března 2013

Neokomunisté na Kypru

Evropská unie prý chce sebrat Kypřanům dlouho pracně ukládané peníze. Zní to strašlivě při představě stařenek, co si léta střádaly na důchod a teď jim chtějí jejich úspory prý-neokomunisti z Unie zkrouhnout. Představa zdanění propraných zahraničních peněz (nejen ruských) zní už méně drasticky, leč pořád pozvedává obočí, přeci jen jde o soukromý majetek, jehož původ dosud nikomu v Unii nevadil. Nejsem ekonom, nerozumím tomu, jen mi selský rozum, hajzlík, našeptává, že pokud si někdo bude chtít ode mě půjčit peníze na záchranu vlastního businessu, asi si budu též diktovat podmínky, které mi alespoň zčásti zajistí návratnost investice, případně zaručí, že se jedná na dlouhou dobu o záchranu poslední, tj. věřitel nepřijde za týden s prosíkem o další.

Byli jsme na Kypru v dvoutisícém devátém, na jihu, v Pafosu. Na jednom výletě, co jsme si koupili, nám místní slovenská průvodkyně vypočítávala výhody různých kyperských sociálních podpor. Nedokázala zmlknout, takže jsem si minimálně tři minuty pamatoval, jaké jsou důchody, nemocenské, mateřské atakdál. Zapomněl jsem mnohem rychleji než stačilo opadnout její nadšení. „Často sa ma tiež pýtajú, ako sa to tu má s dôchodkami, takže vám poviem...“ Doteď si na holku doma občas vzpomeneme.

Dobrá, dobrá jedna paní povídala turistům na výletě. Nic nemění na tom, že pořád vypadá jako další splasklá bublina, na dluh žijící ostrov, kterému došly prachy, k čemuž většinou dochází tak, že prožereme (i s "s" místo "ž") investice a naše příjmy se neblíží výdajům. Zkrachovalý Kypr a Unie obviňovaná z toho, že mu dává na záchranu peníze. Když se to řekne takhle, zní trochu bizarně. Nechce mrcha dát celých sto procent na záchranu mrtvolných bank. By se člověku mohlo zdát, že i těch sedmdesát procent je docela dobrých, ale říkejme tomu zdanění, vyzní to líp pro všechny ty nevinné politiky a bankéře a nebohé občany, kteří ty politiky do svých pozic dosazovali. Ale což, nejsem ekonom, nerozumím tomu.

Žádné komentáře: