19. prosince 2013

Ministerstvo směšných nehod

Včera se přidala Ghada, takže jsme už v klubu tři, tedy můžeme založit občanské sdružení humanitárních packalů, kterým se naprosto hloupě něco přihodilo v místech, kde se tak nějak čeká, že se vám přihodí něco jiného.

Zůstávám zakladatelem (2008) a čestným ministrem díky zlomenému kotníku v Kábulu následkem... pádu do jámy na pozemku Mezinárodního červeného kříže (ICRC), kam jsem se přišel zpařit. Plechovka piva, co jsem vítězoslavně třímal v ruce, má vůbec první (a zdaleka ne poslední) v Afghánistánu, pád přežila. Můj talus nikoli. Druhý člen se přidal též v Kábulu necelý rok poté. Niamh vybouchl dům. Měla štěstí, že spala, téměř jako dle instrukcí, přes dvě stěny od epicentra, jinak by jí spadla na hlavu střecha. Takhle se jen překulila na zem a čekala, jestli dopadne další raketa. Nedopadla. Protože bouchl elektrický boiler, ve kterém přehořela nedávno instalovaná čínská náhradní součástka. Třetí do party je tedy Ghada se svým skluzem uprostřed písečné jordánské pouště. Jedním pádem zlomený scaphoid i radius, zato laptop přežil. Podobně jako mé pivo před pěti a půl lety.

Jen další potvrzení, že tahle práce nerobí z lidí hrdiny a že krom dopravních nehod je největším nebezpečím člověk sám sobě. Nu tož ať se Ghadě rychle hojí.

Žádné komentáře: