Sydney mi nejprve připadalo jako zbabraný policejní zásah proti duševně chorému chlapíkovi, jehož náboženství není směrodatné. Pokud tedy člověk trochu vnímá rozdíly mezi sunnity a šííty, Araby a Peršany, lidmi a lidmi. Pak jsem se dozvěděl, že policejní akce začala asi poté, co se jeden ze zaměstnanců kavárny pokusil odzbrojit usínajícího teroristu, který ho přitom zastřelil. Nebyl na únosy trénován, nemohl vědět, že se od první lekce učí, že odzbrojovat únosce vypadá dobře ve filmu, ale v reálu se rázně nedoporučuje. Nechci, aby znělo jako poučování. Strašlivá škoda každého lidského života a všechna čest památce člověka, který se chtěl zachovat jako hrdina.
Ani jsme nedočetli zprávy ze Sydney a začal Pešavár. S mnohem menší pozorností médií v určitých částech světa, což asi nemusí nutně znamenat, že pokud se cosi podobného děje v muslimské zemi, je to vcelku normální a oběti si za vše vlastně můžou samy. I já jsem, přiznám se, prožíval mnohem méně intenzivně, než bych býval prožíval před několika lety. A to jsem v Pešaváru strávil nemálo času a beslanskou zkušenost dosud považuji za nejhorší v životě. I já si nakonec pomyslel, že po tolika zažitých výbuších, včetně útoku na hotel Pearl Continental, který nám vymlátil půl oken (nemluvě o islamabádském Marriottu, kde tenkrát zůstal i český velvyslanec), je další teroristický útok vlastně jen jakousi statistickou položkou. Není. Není ani typickým projevem náboženství, ke kterému se hlásí půldruhá miliarda lidí, ani nemá nic společného s tím, jestli v Evropě máme Muslimů sto, tisíc, nebo milión.
Neumím si pomoci, ale na každé špatnosti se snažím hledat něco pozitivního. Tak třeba se finanční a politická podpora skupiny, která si říká „Studenti“, po monstrózním útoku na jiné studenty propadne pod bod mrazu. Třeba začne pákistánská armáda, vláda a samospráva konečně fungovat, jak má.Třeba víc lidí pochopí, že nehledě na vlajky, pod kterémi se nehumánní zvěrstva páchají, většina obětí tzv. islámského radikalismu jsou Muslimové, tedy že kořeny násilí mají s vírou málo společného. Jen těm děckám to život nevrátí.
Žádné komentáře:
Okomentovat