„U nás v Číně náboženství nemáme, věříme vědě.“
Sedí naproti mně dvě mladé holky, zatímco se o deset hodin zpožděné letadlo na lince Ženeva-Dohá flegmaticky vznáší nad alpské vrcholy. Ani jedné nebude ještě ani třicet a teď se před šestihodinovou šichtou dělí mezikulturními poznatky. Číňanka je z Hong Kongu, ukazuje se, a právě vysvětluje Egypťance, že zatímco Hong Kong je dnes po 99 letech britské nadvlády součástí Číny, Tchaj-wan je Čína divná.
Zazní první zvonek, holky se odpoutají, téměř synchronizovaně sundavají fialovou karkulku katarských avialinek a oblékají firemní saka. A já se mrknu, co je dnes ve filmové nabídce, nemysleje na to, že se po probdělé noci hned tak nevyspím. Yalla, bye.
Žádné komentáře:
Okomentovat