20. září 2018

Komunální zrůda 2018

Napsal u Loun bydlící kamarád na xichtoknihu:

“Přijímám nominace do soutěže Komunální zrůda 2018.

Vhodný Kandidát by měl v předvolební agitaci použít slovo Parazit, Nadvláda Bruselu nebo Chránit hranice, migranti, geneticky, lůza, selhání všech vlád, štědrý sociální systém, normální nebo běžný lidi. Bonus je za likvidace.

Kdo bude mít komplexnější paletu, obdrží bodové hodnocení v rozmezí 1-4 robejšky

Nutnou podmínkou je kvalitně osvojená dovednost vyhledat a upozornit na původce všech potíží, dehumanizovat ho a zároveň se tvářit jako nekorektní disident a utlačovaný bílý heterosexuál.

Opět kvalitně předvedená věc může získat body, 0,1-0,9 orbánu

Severozápad bude přepočten koeficientem 0,75, aby si vůbec kdo nejni vocáď zasoutěžil”

© JČ na FB, 20. září 2018

Přišlo mi strašlivě výstižné, coby vhled do duše průměrného českého voliče. Alespoň tak, jak ho, jistě na základě vypracovaných mediálních, sociologických a nevím, jakých ještě analýz, vnímají ti, kteří se o voličskou přízeň ucházejí.

Jednou z výhod nemožnosti procházení se po okolí, je i izolace od hrůz, volajících z volebních plakátů. Z těch pár, které jsem zahlédl v Teplicích, mě asi zaujala láska k sousedům, volání po čistotě, případně izolaci špíny (předpokládám, že v kterékoli podobě, představivosti klást meze nebudeme). Některé dvojsmyslné, jiné za hranicí pochopitelnosti (opět ale: modří už vědí, a mohou si dosadit cokoli je zrovna trápí, protože i s tím dokážeme pomoci). Zatím asi vede mostecký exnáměstek jakéhosi ministerstva s volebním heslem: “Jen deratizační prostředky na tu havěť nestačí! Nulová tolerance nepřizpůsobivým.” A k tomu pár usmívajících se mladic. Rukavice jsou dole, už si na nic nehrajme. Volkischer Beobachter hadr. Navíc u nás ještě s tím imbecilním, spikleneckým mrkáním: “Jako vole, jenom vole, jako naznačim, jo, vole, mrk, mrk, však ty, vole, víš, vole, co mám na mysli, vole, ne vole?”

Vlastně ani nevím, co bych k Honzovu komenáři dopsal, přijde mi vyčerpávající. Komunální zrůda 2018 je ale pro mě i kdokoli, komu se z podobných hesel nezvedá žaludek.

Napadají mě i jiné věci. Třeba, jestli dnešní lidová politická tvořivost neamnestuje údajně nejarogantnější volební heslo v novodobé historii, se kterým přišli v roce 1996 do parlamentu Modří ptáci. Byť jejich “Dokázali jsme, že to dokážeme” možná symbolicky začalo jejich politický sešup (anglicky asi třeba “nosedive”), který pak zanedlouho potvrdil pakt mezi Zemanem a Klausem, známý pod jménem Opoziční smlouva, o němž se za sto let budou děti učit jako o začátku éry klientelismu, masové defraudace a morálního marasmu.

Dvacet let od oposmlouvy nám éterem létají zblitíhodná hesla, mířící na frustrace a pudy nejnižší. A místo toho, abychom autory hesel veřejně a hlasitě posílali do patřičných mezí, například proto, že nechceme žít ve společnosti, která kohokoli z jakéhokoli důvodu ostrakizuje, spíše spiklenecky pomrkáváme. Zatímco důležité problémy, jako je třeba neadekvátní školství, socio-ekonomický úpadek určitých lokalit (včetně mého kraje) a skupin obyvatel (včetně důchodců a svobodných matek), chudoba, sociální vyloučení, na kterých nepokrytě vydělává i mnoho politických elit (včetně poslanců, členů vlády a presidenta), nikdo systémově neřeší.

To už nakonec fakt lepší plakáty, na kterých jakýsi jouda tvrdí, že je všechno v pohodě, protože má telefon na Babiše. Andrej totiž všechno zařídí (včetně pokračující debilizace a zrůdizace veřejného prostoru).

War is peace. Freedom is slavery. Ignorance is strength.

P.S. A nakonec ještě jednou odkaz na výborný materiál na aktualne.cz o chudobě v ČR.

Žádné komentáře: