9. září 2020

Nocí

V posledních dvou měsících jsem jel třikrát vlakem. Jednou načas. Jinak dvě, respektive tři hodiny sekera. Sedím zas ve vlaku, já nezmar, v Praze na hlaváku, kde začíná, a sleduji, jak mi různé technologie hlásí zpoždění. Dostali jsme se na půl hodinu a vyjíždíme. Uprostřed noci a v naději, že na mě počká půlnoční spoj do finální destinace. Jako v nějaké céčkové country písničce.

Jedu nocí
Nocí toulavou
A můj kůň už dávno žízeň má.

Za chvíli složím
svou deku pod hlavou
když matka noc mě k spánku zavolá.

Cam, caram, cam cam. Asi tak nějak. Asi úplně nemám rád České dráhy.

Žádné komentáře: