26. února 2021

Pas

Pondělí prvního jsem měl odletět, ale stále čekám na pas, který mě formálně uvede do služeb Markéty Druhé. Včera jsem se dozvěděl, že zpooždění bylo zapříčiněno překlepem v původně vyrobeném pasu. Samozřejmě jsem přijal s pochopením, protože nejen mé příjmení, ale i jméno, mezinárodně záludně opomenuvší jedno 'e', bývá oblíbeným chytákem. Zahraniční kolegové se mi nezřídka chlubí, že dokážou příjmení odhláskovat bez kontroly, což bereme jako potvrzení skutečnosti, že se známe dostatečně dlouho. Koneckonců i v českých verzích se často objevují varianty, které ani mé oblíbené "jako že hryžu kosti" nedokáže eliminovat. Tentokrát ale Dánové měli správně, překlep vznikl na velvyslanectví v Praze. Škoda, že se asi nedozvím, o co přesně šlo, a nerozšířím sbírku.

K tématu mě napadla jedna báseň neznámého umělce ze začátku devadesátých let:
Po jednom nočním špásu
dostala doma na holou.
Pro cizí podpis v pasu
neprošla celní kontrolou.

Žádné komentáře: