Dnes již loňská pandemie čínského viru kulminovala v pandemii novoročních rachejtlí. Snad z neodolatelné touhy nandat to vládním nařízením, možná z potřeby vyhnat z duše splín a být na chvíli destruktivním sebou samým. Každopádně letos připadal hluk násobně větší než obvykle, možná i proto, že se vzhledem ke zmíněným nařízením mnozí neodvážili dále než před vlastní dům, takže se bouchalo v centru obytných čtvrtí. Včetně naší maličké lázeňské kotlinky, kde se ozvěna nese nadprůměrně kvalitně.
K rachejtlím jsem nikdy nepřirostl a nadměrný hluk se následně naučil mít velmi nerad v různých válečných zónách, protože nikdy nevěstil nic dobrého. Nejvíc asi nesnáším zvuk helikoptéry, ale i různé bouchací zvuky občas evokují emoce, které s bujarou oslavou mají pramálo společného. Zároveň ale nepovažuji různé pyromany za debily, jak je, zdá se, dnes již normou označovat kohokoli opačného názoru. Jen mě dokola napadne, jestli je to různé rámusení doopravdy nutné. Navíc teď, když bychom si měli dávat pozor, abychom ten další rok moc nevyplašili, jinak se z toho marasmu hned tak nevyhrabeme.
I bez rachejtlí a ohňostrojů se dá popřát úspěšný a zdravý jedenadvacátý přeci. Takže vše dobré, hodně zdraví, úspěchů a trpělivosti i všem Vám!
Žádné komentáře:
Okomentovat