6. listopadu 2013

Showmanova labutí píseň

Presidentovi zbývají méně než dva týdny a nedočkavost roste, kdy už konečně zmizí... Neradujte se, tento text není o Česku.

Míša prý dlouho váhal, zda se má z Bruselu vůbec vracet do Gruzie, kde mu hrozí trestní stíhání, a mobilizoval své evropské kamarády, aby vysílali současným vládcům výhružné signály, že stíhání politiků se ve slušné společnosti nedělá. Asi proto nebyl Berlusconi ani jednou u soudu, nebo jeden bývalý poslanec ČSSD už druhý rok bručí a čeká, jak jeho proces dopadne. I say: jakýkoli politik, jenž oroduje za beztrestnost kohokoli před tím, než dotyčný byl vůbec obviněn, osobuje si právo, které mu nepřísluší a staví se nad soudy, jež musejí zůstat nezávislé. Chování hodné skutečného autokrata, které s demokracií nemá nic společného.

Podobnost čistě náhodná, ale jeden z posledních Míšovo činů je amnestie 248 kámošů, z nichž část dosud nebyla ani odsouzena, jako by president předpokládal jejich vinu. K osvobozeným se pak přidal i před týdnem odsouzený Bačo Achalaia, bývalý ministr obrany. Mmm, asi není s podivem, že se jiné soudní procesy s bývalými prominenty táhnou. Čeká se až Míša odejde, aby nemohl dál pardonovat kamarády.

Též se trochu čeká, že na inauguraci svého nástupce, plánované na sedmnáctého, bude showman zpátky v Evropě. Nová vláda se totiž mimo jiné vyznačuje tím, že dá na vůli lidu, a většina Gruzínů Míšu za mřížemi uvidí velmi rádo, na zahraniční kritiku nehledě. Já sám doufám, že si současní vládci nakonec spočítají, že ať už je pravda jakákoli, dorazit na asociační summit do Vilniusu, zatímco oblíbenec řady naivních západních politiků sedí v lochu, nebude ta nejlepší strategie.

Žádné komentáře: