Narodil jsem se v Teplicích, absolvoval gympl tamtéž, jeden rok na Nykobing Katedralskole v jižním Dánsku a navzdory všeobecným očekáváním i anglistiku a nordistiku na FF UK. Při studiu jsem si vydělával jako turistický průvodce, překladatel, tlumočník a editor a přitom dobrovolničil v různých neziskovkách, ponejvíce v
AFS. V roce 2000 jsem přistál na civilce v
Člověku v tísni, a záhy po jejím skončení mi přišlo zajímavé se vydat na Severní Kavkaz v roli šéfa člověčí čečenské mise. To bylo na začátku 2002 a od té doby jsem zatím pracoval v lidskoprávním oddělení úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (
UNHCR) na Severním Kavkaze (Ingušsko, Čečensko, Dagestán 2003-2005), a v Ázerbajdžánu (2005-2006), projektového koordinátora a posléze ředitele ázerbajdžánské expozitury norské neziskovky
NRC (2006-2008), a programového ředitele NRC v Afghánistánu a Pákistánu (2008-2009). V letech 2010-2014 jsem fungoval v Gruzii coby regionální ředitel NRC pro oblast Kavkazu, v rámci kteréžto práce jsem občas vyrazil vypomoci do jiného koutu země, jako Kyrgyzstán, Jižní Sudán, ještě jednou Pákistán i Afghánistán a strávil čtyři měsíce na turecko-syrském pomezí. Necelé tři roky (2014-2017) jsem pak šéfoval misi NRC v Jordánsku a následně strávil sedm měsíců v Iráku, načež jsem odešel do humanitárního důchodu a pár let spíše cestoval a dělal různé věci, co mě baví, včetně návratu k neziskovému dobrovolnictví a různému studiu. Během kovidové pandemie jsem pomáhal různým vládním a nevládním entitám řídit organizační (nemedicínská) rizika s pandemií spojená a v letech 2021 do 2024 jsem pak byl zpět v Jordánsku v diplomatických službách Dánského království s odpovědností za rozvojové projekty v Jordánsku a Iráku. V Ammánu se mi i v březnu 2023 narodil jediný potomek. V současné době jsem opět v jakémsi polodůchodu, hlavně proto, abych mohl trávit co nejvíce času se synkem, zatímco zároveň působím na volné noze coby humanitárně-rozvojově-organizační konzultant, k čemuž jsme i s pár bývalými kolegy založili firmu s kryptickým názvem
Yellow Thread Labs.
Na těchto stránkách píšu, cokoli mě napadne při pohledu na svět kolem. Jakési pokračování veřejného blogu na stránkách týdeníku Respekt, který jsem přerušil, když přitáhl zvýšenou pozornost jedněch tajných služeb, což jsem vyhodnotil jako potenciálně profesionálně neetické, a proto raději přestal. Přestal veřejně tedy, v soukromí si píšu dál, aniž bych příliš avizoval, anžto mě baví monology na různá témata, která mě tu a tam napadnou a jež nikdy nechci nikomu cpát. Budu rád za jakýkoli vzkaz, pokud sem někdo někdy náhodou zabloudí. Vítejte Na mýtince.
P.S. Někdy ku konci roku 2021 se mi, jako již poněkolikaté, vrátil pocit, že nemám co říct, respektive nechci do stále více zaneřáděného a chaotičtějšího onlajn prostoru chrlit další chujoviny, a proto jsem tu zmlkl. Zcela cíleně a plánově. Určitě ne navždy, jen se musím asi vypořádat s tím návalem divného narcisismu (self-righteousness?), kterým je přesycen můj virtuální prostor, než zas začnu reflektovat nad okolním světem, aniž abych se vinil, že, podobně jako 99% různě publikujícíh, vlastně jen píšu pro vlastní zmrvené ego.
