Je zajímavé sledovat různé reportování o tom, co se právě v Izraeli a Palestině děje. Třeba video s židovským řidičem je někde ukazováno jakožto kamenový útok Palestinců, zatímco je jinde popisováno, jako fanatický židovský osadník najíždějící autem do palestinského davu, který po něm začal házet kameny. Sám jsem sice viděl záběry vzduchem letících Palestinců po nárazu inkriminovaného vozidla, ale nepochybuji, že pravda bude někde mezi. Nikdy černobílá.
Jenže každý konflikt potřebuje černou a bílou, stejně jako média potřebují co nejvíce lajků pro jednu či druhou verzi příběhu. Nakonec mě nejvíce překvapila BBC se svým relativně střídmým: „Spouštěčem stávajících událostí je nepřiměřeně tvrdé jednání izraelské policie během Ramadánu a kontroverzní snahy izraelských soudů vyhnat Palestince ze svých domovů. Nicméně jiné události by mívali mohly mít stejný následek. Tato krize byla na spadnutí v rámci konfliktu, který se, jako již po několikáté, nechal vyhnít. Vůdci na obou stranách se soustřeďují na obhájení vlastních pozic.“
To Česká televize zůstala věrná svému tunelovému hledí, co se palestinského konfliktu: „Palestinská ozbrojená skupina Hamás zaútočila raketami na Jeruzalém. Reagovala tak na nepokoje na Chrámové hoře, kde byly při policejním zásahu zraněny tři stovky Palestinců. Jedna raketa zasáhla automobil a zranila jednoho člověka. Na Pásmo Gazy v odvetě zaútočilo izraelské letectvo. Přímo před jeruzalémskou mešitou al-Aksá začal hořet strom. Podle svědků požár způsobili omylem Palestinci při ohňostroji.“
Opomineme-li, že ČT zapomněla zmínit, že „odvetou“ za zničené izraelské auto je 20 mrtvých v Gaze včetně devíti dětí (počet od té doby narostl), je klíčovým obratem právě ono „v odvetě,“ protože kdo si začal se dokola používá jako ospravedlnění primárně izraelských zvěrstev. Primárně izraelských, protože Palestinci nemají zdaleka srovnatelné prostředky k odvetě, byť nemám iluze, že by se nechovali nikterak zdrženlivěji, kdyby měli. Soudě minimálně dle narůstajícího militantismu v reakcích mých palestinských kamarádů, vesměs živeného pocitem totálního bezpráví a bezmoci. Pocitem vlastní dehumanizace ze strany národa, který jako by zapomněl, jaké to je být dehumanizován. Násilí plodí násilí, bezmoc radikalizuje.
Kdo si ale začal a kde je vlastně začátek? Před měsícem? Před rokem? V 1948? V 1933? 1918? Před 2000 lety? Kolotoč vzájemných výtek, který spirálovitě vede jen k dalším obětem a příkoří momentálně nemá nikdo zájem zastavit, protože vyhovuje politickým elitám, včetně Bibiho, jenž zrovna nedokázal sestavit povolební vládu, což dle všeho znamená další parlamentní volby, kde by fanatici a hardlajneři mohli posílit. Aneb, jinými slovy, to, co se dnes děje, se děje primárně proto, že Izrael spěje k dalším předčasným volbám, ve kterých Netanjahu potřebuje více hlasů, aby mohl sestavit vládu, což se mu vzhledem k patu po těch březnových parlamentních nepovedlo. Nic mu k zisku nových nových hlasů nepomůže více, než tzv. krátká vítězná válka, na oběti na obou stranách nehledě. U nás beztak budeme nadále hovořit o zlovolných, útočících Palestincích, a předstírat, že jejich po domácku vyráběné Kassámy jsou mnohem nebezpečnější než izraelské letectvo, cíleně mířící na civilní cíle.