31. října 2013

Výročí

Přišlo i odešlo vcelku nenápadně. Nevím ani přesně, na který den by připadlo, což je úplně jedno. Vím jen zhruba, že jsem začal jedenáctý rok, stojedenadvacátý měsíc. Čtyřiačtyřicet na severu, třicet v Azeru a teď šestačtyřicet v Gruzii. Deset let na Kavkaze, to je docela hodně, zvlášť když se to napíše takhle nahlas. Však už to mám zas jen za pár.

30. října 2013

Hanka a Tonča

Nové video holek unesených v březnu v Pákistánu. Se srpnovým datem. Spíš než postrašit pohřebním obsahem, potěšilo zvěstí, že jsou naživu a že se něco děje, případ se hýbe. I když je jasné, že holkám vůbec veselo není. Poslání od matek navíc skvělé. Neznám vás, holky, ale myslím na vás. Držte se a brzy se vraťte.

Vrtěti Haškem

Povolební scénou hýbou dohady na téma, kdo byl a kdo nebyl v sobotu večer v Lánech. Tedy hýbaly. Před chvilkou si i ten chlapík, co včera v televizi vehementně popíral jakoukoli schůzku, vzpomněl, že tam byl. Bylo by vše nicotné, kdyby nezatloukali jak malí kluci a následně zklamaně neobvinili jediného, co nelhal, z toho, že nelhal, jak se dohodli. Zároveň se všichni účastníci schůzky shodují, že se bavili o sportu a ženských - vše asi tají proto, aby se nedozvěděly manželky. Jako by nikdo nekoukal v neděli na presidenta, který v ČT vcelku jednoznačně - byť s pomocí židovské anekdoty - přiznal, že řeč šla přesně o tom, co si všichni myslí a co se následně i stalo. Bžunda bžund.

29. října 2013

Sobutyljniki

Pero nestihlo vyschnout a hle, president odměňoval kamarády. Není na tom nic divného, i Havel s Klausem měli své favority na metál, škytavku jsem dostal jen z některých vyvolených a z jejich přinejmenším pochybného laudatia.

V defilé vyniká nynější člen SPOZ a zlínský krajský zastupitel, bývalý člen zemědělské komise Ústředního výboru KSČ, nositel medaile Za službu vlasti (1962), státního vyznamenání Za vynikající práci (1978), Řádu práce (1986) a titulu Hrdina socialistické práce (1989). Nyní má tedy i Medaili za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. Přijde mi nefér, že za jedno a totéž dostává další medaili, jako by atlet jednou skočil a pak vyhrál všechny volympyjády. Není divu, že na nás pak žádná placka nezbyde. Připomeňme si jiného presidenta, jenž na adresu odměněného volympyjonika (příznačně 21.8.1990) prohlásil: „Za vším se skrývají chapadla neviditelných mafií, které se snaží kšeftovat s majetkem, který jim nepatří, ustavují podezřelé akciové společnosti a hledají cesty, jak bezpečně ulít nelegálně získaný kapitál. Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím.“

Pobavil i jiný presidentův kámoš a sobutyljnik, jak se říká u nás, též volební kandidát za SPOZ, bývalý ministr a ředitel vytunelované Desty Děčín. Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské se tomu říká. Se téměř divím, že se nedostavil i bývalý ministr financí, Ivo Svoboda, který by určitě měl čas, protože byl z výkonu trestu propuštěn už před pěti lety.

Metál za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů dostal i Jaroslav Vodička. Nevím, zda kdy kandidoval za SPOZ, předpokládejme nicméně, že ano. Český svaz bojovníků za svobodu, jehož je Vodička předsedou, je nástupcem komančského Svazu protifašistických bojovníků a ze svých komunistických názorů neslevil ani o píď. Nezřídka je Svaz považován za extremistickou organizaci. Sám Vodička (bývalý voják z povolání, posléze technik na statku, na začátku devadesátých, jak jinak, podnikatel) se například v rozhovoru v jednom nejmenovaném plátku rozhořčil, že si „transfer – zdůrazňuji transfer – německého obyvatelstva“ premiér dovolil označit za vyhnání. To není extremismus, pravda, to je pouze blbost. Připomíná trochu Jakeše (hloupý, ale asi vlivný).

Zaujal mě i Jan Světlík a jeho metál za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, stejně jako tunelář z Desty. Ten dostavěl první blok Temelína, Světlík si coby šéf Vítkovice Holding brousí zuby na druhý. Přemítám proč dávat metál za zásluhy čtrnáctému nejbohatšímu Čechovi, zatím mě nic nenapadá, jen že asi o Vítkovice Holding a miliardáři Světlíkovi v nejbližší době budeme zas slýchávat častěji.



A ještě jedna SPOZácká




28. října 2013

Bravurní prasárny

Co na tom, že podvodník, alkoholik a lhář, když je nejobratnějším z politiků v českomoravskoslezském rybníce. 2 717 405, tedy zhruba asi 32%, oprávněných voličů mu dalo moc (či zdání moci, jak napsal dnes mistr Fafejta), kterou se rozhodl použít po svém. Nejprve dosadil do vlády své kámoše, o kterých dosud lže, že nejsou jeho kámoši. Pak pod rouškou rajsovaní po regionech podporoval předvolební kampaň své partaje, o které lže, že není jeho. Spoluautor oposmlouvy na svých (prý nevolebních) mítincích neopomněl (státotvorně, jak jinak) připomínat, že nehledě na výsledky voleb, protivníka z volby presidentské k lizu nepustí.

Záhy po volbě se nad slunce jasně prokázalo, že už před volbami vyhandloval osobní pomstu vůči předsedovi ČSSD za důvěru chlapíkovi, který mnohem více než tolik nenávidění Kalouskové a Nečasové představuje to nejhorší na české politické scéně. Možný budoucí premiér nikoli nadarmo proslul tím, že zhruba před rokem zastával třicet různých funkcí (zatímco ve Sněmovně tradičně patřil k největším absentérům) a že z krajského rozpočtu rozdával statisícové odměny své milence, šéfové hejtmanské kanceláře. Co nám to připomíná? Nu že košile bližší než kabát, druhý bez dvou za dvacet, a hradnímu opilcovi jde v první i poslední řadě pouze o moc a vliv. Je to pro něho celé hra a přiznávám, že se víc bavím než divím, pravda, s jistým pocitem zadostiučinění, že kdo se jen trochu před presidentskou volbou zamyslel, nemohl nepředpokládat. Navíc, nehledě na přísnou dikci, mi presidentovy eskapády, jak jsme říkali na základce, žíly netrhají. Téměř se těším, čeho se od Zemana ještě dočkáme, protože, ač s největší pravděpodobností další prasárna, určitě nebude postrádat politickou bravuru.

27. října 2013

Pat (a Mat)

Ráno moudřejší večera, tak se dívám, jestli výsledky voleb vnímám stále stejně, a asi ano. Žádné velké emoce a pokud se zprávy z podobných událostí dají dělit na dobré a špatné, jedinou vskutku špatnou je čtrnáct křesel pro nacisticko-populistický projekt jednoho hochštaplera. Od Sládkových Republikánů jsme neměli v parlamentu partaj podobného ražení a chtěl jsem věřit, že už nikdy mít nebudeme.

Vítězství socdem asi čekal každý, zisk naprosto nečitelného ANO s donašečem a vychcánkem v čele asi nikoli. Pozastavme se možná jen nad tím, jak s minulostí člověka, jenž půjde s kýmkoli, pokud to jen bude trochu výhodné, teď vehementně odmítá s kýmkoli jít. Snad i pochvalme, pokud je panické otálení způsobeno prozřením, že hnutí je (zatím alespoň) obsahově prázdné a hrozí mu trapas za trapasem. Že se opravdu změnil mu nicméně neuvěřím, jestli se hbitě nezbaví Mafry. Pobavilo mě i 8,628 preferenčních hlasů pro Miloše Babiše, jež ho z nevolitelného třináctého místa na kandidátce dostaly do sněmovny za střední Čechy. Nepochybně si ho část vzdělaných voličů spletla se šéfem partaje a házela mu to o stosedm.

Máme i spoustu dobrých zpráv. Patří mezi ně třeba návrat kaťáků do sněmovních lavic nebo pád ODS na hranu volitelnosti. Po sérii facek si patnáct let naprosto zoufalská modroptačí partaj snad nakonec uvědomí, že její problém nespočívá v tom, že svou genialitu nedokázala voličům správně vysvětlit, případně, že voliči nemají rádi vlády rozpočtové odpovědnosti (ergo jsou nezodpovědní na rozdíl od geniálních modrých ptáků). Je třeba partaj obrodit, očistit, politicky omladit, protože silnou ODS potřebuje každá společnost, ať už si o jejich programových prioritách myslíme cokoli. Takže, kluci a holky do toho, a třeba někoho přesvědčíte už v příštích komunálních. Od úplného pádu do propadliště dějin vás ochrání jen nové dršťky ve vedení strany a svědomitá a konstruktivní práce ve Sněmovně.

Další dobrou zprávou ja trojnásobný zisk Pirátů oproti předchozím volbám, který jim garantuje i slušný státní příspěvek, a naprostý propad dvou presidentských partají. Zemanovci sice o setinku přelezli za hranu státního příspěvku, Klausovci si ani neškrtli. Když jsme si včera přečetli, že na Slovensku dostali dva hlasy, téměř jsme se umlátili smíchy při představě Livie s Vaškem, na které tentokrát ve volební místnosti nikdo s fotoaparátem nečekal.

Je vlastně srandovní, jak nikdo neví, co bude dále, a jedinu partají, která chce doopravdy vládnout, jsou socani, kde si to ještě Hašek se Sobotkou určitě rozdají. Aby to nakonec nedopadlo tak, že v situaci, kdy se parlament nemůže dohodnout, bude příští vládu zase sestavovat alkáč z hradu.

                                          Zdroj: ČTK 2002

25. října 2013

Jdu na to

Za chvilku volím střední Čechy, kde jde v jedné partě do boje Haspeklo i Haushalter a v další Opatřil s Vopatřilem, asi bratranci z různých konců republiky. Fakenberg se z posledního místa těžko dostane, Holinková je sice na místě prvním, ale snad taky ne. Na Lásku opravdu nikdo nemá.

Kandiduje i Pavel Schenk, zatímco kamarád je Pavel Šenk, a Eva Štíbrová, když znám Evu Stieberovou. Též mě zaujalo, že po (chtěl jsem napsat „náckovi“, ale fuj!) Okamurovi je na druhém místě Černoch, tomu se panečku říká mazané Pí áR!

Jediné, co mi ze zběžného seznámení s kandidáty všech stran vychází, že se do dolní komory ve středních Čechách zas hlásí spousta ptáků, aneb: Čížková i Čížkovská, Kohoutková, Brabcová, Stehlík, 2 Sýkorové, Čejka, Čáp i Čápová, Červenka, Špačková, Havránek, Vrana. A taky Spěváčková. Dokonce i pár malých Kalousů.

A Švábová. Jo pardon, to nelétá.

Ano, ano, s mým příjmením jsem si odjakživa troufl na kohokoliv.

21. října 2013

Xichty a palce

"Většinou potěší, když na vás z jakéhokoli sdělovacího prostředku mrká kamarádův xicht. Dnes ne. Doufám, že až na Baruntse dosněží, bude mi zas Mášův xicht vyvolávat úsměv. Držím palec, jak dlouho to jen bude možné, a je mi úplně jedno, že poslední zprávy jsou šest dní staré," napsal jsem a nato mluvil s Ivkou. Že prý už je po všem, naděje minimální, pokud jakákoli. Tak budiž ti země (a Barunka) lehká, Peťo. Byls pošuk, poslední roky jsme se moc nevídali, ale budeš mi chybět. See you later. A porád, kurňa, hypnotizuju tvou fotku, aby dopadlo jinak.


20. října 2013

Zase qolbám

V letošních volbách do PSP kandiduje 24 politických uskupení. Jedno lepší než druhé, chtělo by se říct. A čím vice se veřejná debata personalisuje a zaměřuje na to, ve které je více degenů, tím méně víme, co která partička hlásá a může Česku přinést (případně z něj odnést). Nehledě na to, že se z velké části jedná o známé firmy, pročítám posledních pár neděl programy, čtu si prohlášení, v rámci možností si pouštím debaty a vychází mi mezi nejčastěji zmiňovanými skupinkami asi takto (koho volím, si nechám pro sebe):

1. Česká strana sociálně demokratická

No comment, jedna z velmi známých firem, oranžová ODS svého druhu, obě partaje se vyznačují manickým zaměřením na vnitrostranické pře a naprostou odtažitostí od reality. Volby socani vyhrají, to je asi ok, důležité bude, s kým budou chtít jít do vlády, a kolik vlivu získají mocichtiví pragmatici kolem Haška, u kterých bych nevylučoval ani konstrukty typu oposmlouvy s kýmkoli. Hlavně, že bude koryto.

2. Strana svobodných občanů (Svobodní)

Bývalí mladí (nyní staří) konservativci a Klausovi obdivovatelé, což téměř hovoří za vše. Kousky programu jsou potenciálně atraktivní, i když nezřídka spíše ultraliberální teoretické poučky, prakticky dle mého proveditelné asi jako komunismus. Česko není konzervativní země a nikdy nebude a některé náměty a názory z dílny Svobodných znějí jako z devatenáctého století. Místy téměř taková česká Tea Party. Nelze upřít pracovitost a horlivost (asi se naučili podtrhávat si u Klause).

3. Česká pirátská strana (Piráti)

Zajímavá skupinka nadšenců, samozřejmě, leč vice méně s jedním bodem programu (elektronizovat, piratizovat atp.). Bavím se nad počtem ajťáků na jejich kandidátkách, leč si nejsem zcela jist, kolik nefunkční parlament vydrží greenhornů. Škoda, že Piráti nemají silnou základnu komunálních politiků.

4. TOP 09

Normální partaj, v něčem až příliš normální, jistě to lepší z české pravice. Nesdílím z mého pohledu iracionální antikalouskovskou mánii, pobaven sleduji, v jaké další pozici uvidím partajního maskota. pardon: předsedu. Ani si nemyslím, že by TOPka coby uskupení (nikoli jedinci) nějak výrazně selhala. Pravděpodobně bude největší opoziční partají, tak jí přejme, ať je silná, protože silná opozice je dobře.

5. HLAVU VZHŮRU - volební blok (HV)

Patří mezi 5 nejnebezpečnějších a fundamentálně nedemokratických stran v čele s viditelně hodně hloupou svazačkou, která nemá vůbec jasno ve svých postojích (resp. má jasno v tom, že žádné postoje nejsou potřeba) jen ví, že chce být vidět, na obrazovce, u moci. Některé kryptofašistické názory, vcelku velice podobné uskupení kandidujícímu pod číslem 17.

6. Občanská demokratická strana (ODS)

Potřebovali by na jedno období z parlamentu, aby konečně procitli, a moc jim to přeji. Naprostá oddálenost od reality se projevuje mj. tím, že namísto nekompromisní reflexe modří ptáciv čele se zkorumpovaným lokálním politikem, zdá se, upřímně věří, že pro Čechii vykonali spoustu dobra, jsou stále nejlepší, a jejich jedinou chybou je to, že svou skvělost nedokáží občanům správně vysvětlit.

11. Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL)

Stabilní voličstvo a jasný program, se kterým lze nesouhlasit, či polezimovat, ale více méně víme, kde je máme. I když mají spoustu bodů programu, které se mi nelíbí, ba příčí, budu rád, jestli se kaťáci dostanou zpět do parlamentu.

15. Strana Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ)

Nu toto je panečku uskupení, za které by se nestyděl ani republikán Sládek (natož náš hradní ožrala). Hradní partička se mj. vyznačuje tím, že už dnes se její politika formuluje v Moskvě. A to není pro Česko vůbec dobře, protože Rusko bude vždy hájit ruské, nikoliv české zájmy, a k nim patří například destabilizace a oslabování EU (jíž jsme stále členem, kdyby něco), mj. zvyšováním ruského vlivu. Kdo v Rusku strávil pár neděl, ví, že se za dvacet let retorika Moskvy změnila pramálo a i když jsou metody jiné, sen o ruské impérii na mezinárodní hranice nehledě stále žije. Kdo nevěří, ať se tam raději přestěhuje. Ergo SPOZ = pro Česko velmi, velmi nebezpečná banda.

17. Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (Úsvit)

Dalří z Top 5 hrůz. Z velké části fašounská ideologie, leč, na rozdíl od takových Dělníků není tak zcela vidět. Nikterak vzdělaný šéf hnutí řekne a udělá cokoli, aby se dostal k moci. V současnosti asi největší hochštapler na české politické scene určitě, možná i psychopat. Připomíná mi zelináře či vexláka před Tuzexem, který sežene či vyšmelí cokoli si zákazník bude přát (mmm, jen tak kvalita a výdaje s tím spojené). Trochu mě udivuje, že se nedali dohromady s pětkou, ale dva sociopati v jedné grupě asi fungovat nemůžou.

20. ANO 2011 (ANO)

Srandovní, amébní uskupení bývalého STBáka, tč. bezskrupulózního a bezpáteřního podnikatele. Podobný projekt jako Věci veřejné s jediným programovým bodem dostat se k lizu. Skoupením dvou předních plátků (dnes si koupil Mladou frontu, zítra třeba Policii ČR) majitel firmy, pardon: předseda partaje vcelku jednoznačně dokázal, že je jen a pouze busenissman, koneckonců jako Klaus, kterému též byla etika čehokoli u zadku. Přitom společnost nelze stavět na neviditelných rukou, a nejen proto, že nejsou vidět. Babiš mi více než kdokoli jiný reprezentuje neoKlausismus (Klausismus s lidksou tváří) a s ním člověk člověku více vlkem než kdykoli dosud. Vůbec nebudu plakat,jestli párkaři do sněmovny neprolezou.

21. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

Populisti a vyčůránci, kteří dosud věří v třídní boj a diktaturu proletaritu. Hrozná sebranka nekonstruktivních kverulantů.Bělorusko či Severní Korea coby ideál světového zřízení.

23. Strana zelených (SZ)

Můj hlas je zelenej, rapuje předseda, a Češi se mohou posrat. Pro jedny, kteří i tak volili zeleně, potvrzení, jaký je Liška cool, pro ostatní, důkaz, že je vůl. Přitom je to úplně jedno. Zelení mi přijdou vcelku sympatičtí, jen strašliví političtí zelenáči. Partajní paradox: společně s Piráty jednoznačně vyprofilovaná mladě, což ale znamená, že někteří zelení puberťáci a postpuberťáci jsou nebezpečně melounoví (zvenku zelení, uvnitř rudí jako sovětská vlajka).

Shrnuto: Kdokoli mi řekne, že volil 5, 15, 17 nebo 21, budu si o něm myslet, že je naprostý hlupák, jako považuji za hlupáky z trucu nevolící, či takové, kteří nabádají k volbě stran, jež volit nechceme, jen proto, že jsou takzvaně velké. Voliče šestky a dvacítky mám za zoufalce. Ani ti, ani druzí vlastně nepotřebují inteligentní, sofistikované vládce. Zbývá 1., 2., 3., 4., 11. a 23, což není zas tak malá volba. Nu tož hodně štěstí, doufám, že se po příštím víkendu neprobudím coby občan Běloruska či Somálska.

18. října 2013

Co se děje o svátcích

Tak se i server aktuálně úspěšně zařadil do seznamu negramotných českých médií a já už pomalu opravdu nemám co číst. Dlouho jsem se usmíval nad jejich tuatamní neprofesionalitou, titulek článku, který říká, že Muslimové vraždí už i o svátcích, mě nicméně zcela dostal. Téměř balancuje na hraně paragrafu 198 trestního zákona a není než potvrzením, že se v aktuálně definitivně zbláznili.
Na základě textuální analýzy titulku si spolu s alkoholickým presidentem troufnu opáčit, že už i aktuálně je pouhá bulvární žumpa.
P.S. Podíval jsem se o dva dny později (poté, co jsem se neudržel a v diskusi zmínil, co si o titulku myslím), a článek se již jmenuje jinak. Tak alespoň tak.

13. října 2013

Tušetie

O minulém víkendu už nasněžilo a Tušetie či Tušsko, jak se prý říká u nás, se na sedm měsíců zavřelo. Na zimu v horách z patnáctitisícového davu Tušetínců zůstává pod dvacet rodin. Víkend jsme stihli týden dřív a bylo krásně, i když na průsmyku Albano mě cestou zpět málem sfouklo z kopce. Šenako, Diklo, Doču, Ilijurta, Dartlo, Češo, projeli jsme za víkend asi patnáct vesnic a po večerech se vraceli do Bočorny, odkud je jednoznačně nejkrásnější výhled. Na střeše světa ve 2,300 metrech nadmořské výšky. Světlo z kamen, sprcha v potoce, údolí po děti pohádkově nadýchané. Neznám na světě mnoho stejně krásných míst.

9. října 2013

Ilham na věky

Čtu si, že Ilham zas vyhrál volby. Ač nikdo nepochyboval, že tak bude, 83,9 procent je přeci jen maličko za hranou uvěřitelného. Čeští pozorovatelé prý chybičky nezaznamenali. To už mohli rovnou napočítat 113 procent jako tenkrát v Čečně. Nu což, zázraky se dějí. Nejen v Azeru. U nás třeba na Hradě sídlí taťka české korupce a do parlamentu zavítá bývalý horlivý Stbák i japonský fašista. Sláva Azeru, Ilham bizimdir na věky.

P.S. Právě jsem si přečetl, že si lidé, kteří používali mobilní aplikaci centrální volební komise, mohli výsledky voleb přečíst už den před volbami. Vot těchnika!