A everybody: Dělníci, též rolníci, bratři, jsme velkou stranou dělnickou, všem lidem jenom země patří a zahaleči ať již jdou.
Tak jo, tak já coby nedělník a nerolník jdu. Na letadlo do imperialistického Norska. Když zas máme to vítězné únorové výročí.
Jsem si nedávno přečetl ruský článek o hře na jakoby. Jak má každý v dnešním Rusku dvě identity, jednu veřejnou, servilní a přicmrndávací, druhou soukromou, naštvanou a realistickou. Fungovalo to tak asi i u nás kdysi. Veřejně jsme drželi ústa a krok a doma se od vlastní veřejné persony distancovali. Byl to jen avatar, který musel vypadat konformně a úhledně, ale nikdo přece nemohl brát vážně. Teď už jen nadáváme, zdá se. A vzpomínáme, jak nám nebylo. Zatímco si věrchuška nadále vítězoslavně mne ruce, jak nás má všechny krásně pod kontrolou. Tak pojme, psanci!
Žádné komentáře:
Okomentovat