Po třech letech zase v první instanci a na rozdíl od původního osvobozovacího rozsudku, který kraj vrátil, tentokrát šestnáct měsíců s odkladem na tři roky. Za vyhrožování smrtí neznámým dětem na fotografii a propagaci nacismu. Mám za to, že kdokoli komukoli vyhrožuje veřejně smrtí, by měl být veden k trestní odpovědnosti. Má za to i český právní řád. Jen soudcům to dosud není zcela jasné, zdá se. Lucie Yakut momentální výjimkou.
Ani rétoricky se není třeba ptát, jaký je poměr smrtí vyhrožujících k pravomocně odsouzeným. Koneckonců ani výše zmíněný rozsudek pravomocný ještě není. Často si říkávám, že hlavními viníky společenské přijatelnosti vulgarity a verbální agrese, jsou politici, kteří často podněcují k zisku levných bodíků. Jak ale napsala známá právnička, při nečinnosti orgánů činných v trestním řízení, jsou to i policajti a soudci, kdo mezilidskou sprostost u nás normalizují. Jako třeba ústavní soudce David Uhlíř, který chce chápat příběhy nadávajících a samotné výhružky posuzuje dle toho, komu jsou směřovány. I proto tiše tleskám paní Lucii, coby kapce v moři. Nedivil bych se nicméně, kdyby si za svůj rozsudek sama nějakou tu výhružku vysloužila.
Aniž bychom si nějak příliš všímali, stalo se normou, že se na veřejnosti hajluje a různě vyhrožuje, druhé nejlépe ve zdánlivé internetové anonymitě. Pouhý nesouhlas s odlišným názorem vyvolává hystericky psychopatické reakce. I proto jsem nemohl nerozšířit seznam podporovaných entit o sdružení In Iustitia. Všech náckům a psychopatům navzdory.
Žádné komentáře:
Okomentovat