LGBT post scriptum a další příběhy

Petice za důkladné vyšetření událostí uplynulého pátku má za pět dní 12 800 podpisů, včetně mého, a premiér dal jasně najevo, že zákon platí pro každého stejně, tedy i pro částí společnosti apoteozované popy. Takže to s gruzínskou společností nebude zas tak strašné. I když, mějme na paměti, zatímco vzdělaní měštáci podepisují petice a část pravoslavné obce (též ta vzdělaná) stále kroutí hlavou, jak k pátečnímu vyšinutí myslí mohlo dojít, mnou si mnozí prostí ruce, jak to těm nemravům ukázali. A do toho nám president burácí, jak jinak, že za nárůst násilí může nová vláda, jako by právě ta stará, presidentova, neudělala vše pro to, aby se z pravoslavné církve stal stát ve státě, kde už dávno zuří bitva o trůn, v níž mají, zdá se, navrch utilitární autokraté.

Zmíniv presidenta, už pomalu škytáme z jeho neustálých výpadů vůči nové vládě, jimž nelze upřít invenci. Nedávno se třeba opřel do premiéra, že málo jezdí do zahraničí, čímž izoluje Gruzii a vhání ji do ruského područí. Málokdo zapochyboval o tom, že Míša tak chtěl jen zavrtět psem a odvést pozornost od svých přečastých, z eráru placených zahraničních cest. Podruhé za měsíc v USA, tentokráte v doprovodu vybraných spolustranníků na návštěvě u neznámého kongresmena, se kterým je třeba utužovat vztahy, protože bude v příštím volebním období presidentem. Modří jen tuší, leč Míša už ví.

Míša se ale též bojí, protože jeho nejbližším spolupracovníkům včeně bývalého premiéra a stávajícího předsedy Míšovy strany (anglicky UNM) hrozí vazba za zpronevěru státních peněz. Obžaloba ho viní z propůjčení si 5,2 miliónů lari (necelých šedesát našich melounů) na zaplacení agitátorů vládní strany před loňskými volbami. Kdo byl, nepochybuje, že na tomto šprochu je pravdy více než trochu.

Jedním z hlavních důvodů, proč bývalá garnitura padla, bylo nejen „stále méně demokracie a stále více autokracie“, jak popsal rozvoj post-růžovorevoluční gruzínské demokracie s autokratickými prvky jeden místní politolog, ale též, ba i více, rostoucí neschopnost rozlišovat mezi statky veřejnými a soukromými (partajními), nebo nutnosti rozdělení (v demokratické společnosti) moci výkonné, zákonodárné a justiční. Demonstruje to nepřímo i presidentovo varování před uvalením vazby na obžalované politické souputníky, když na své xichtoknize (sic!) varuje, že pokud vláda nezajistí, aby soud rozhodl proti obžalobě, hrozí Gruzii propad to totalitní společnosti. Což zas ale vysvětluje, proč za bývalého vedení soudy rozohodovali 99.9% případů ve prospěch obžaloby (tedy státu). Jenom chránili demogracyjy!

A než jsem tohle dopsal, na petici přibylo 100 podpisů, to vůbec není špatné.