Mobilně

Cesta do práce i jako připomenutí rozdílných mobilních světů. O2 mi po přistání nabízí „levné“ datové balíčky, které do levnosti mají stejně daleko jako já na Mars, možná ještě dál. Kdo se nachytá, asi se nakonec nedoplatí. Jako jeden můj kolega, co skončil se desetitisícovým účtem, i když prý jen používal google mapy, aby se dostal, kam potřebuje.

Vlastně lze slovo „levně“ snadno považovat za lživou reklamu, aneb kolikátá již připomínka, že se čeští mobilní operátoři dávno zařadili do šiku oblbovačů masy, které, zdá se, má dav docela rád. Jako by existovala podivná vzájemná kauzalita. Masa obdivuje oblbovače, kteří tím více oblbují, a pak skončíme třeba s bezmasými kosteleckými uzeninami.

V Ammánu na letišti jsem koupil simku o trochu levněji, než mám v ČR paušál, ke kterému jsem se musel probojovat mírnými výhružkami změnou operátora. Zatímco doma mám za 749 korun šest giga měsíčních dat s dvouletým závazkem odběru, v Jordánsku za 487 korun na měsíc osmnáct giga plus devět na sociální sítě plus čtyři giga, kdekoli za hranicemi hlavního města, protože wifin je méně a spoleh na data musí být všude. Víceméně vám tu jakýkoli ze třech hlavních operátorů nabídne neomezená data, protože kolik mám, ani náhodou nespotřebuji, jen nechá limit, aby vás donutil přejít na dlouhodobější předplatné, máte-li vyšší nároky.

Porovnávám neporovnatelné? Možná, ale kdyby se nelišilo x-násobně, asi by se dalo ošít. Teď nedá. Čeští mobilní operátoři svorně šikanují zákazníky, kteří si to nechávají líbit asi i proto, že kruciální část má telefon od zaměstnavatele a nic neřeší.

Potkali jsme se v Bejrútu s Billem, který mi před šestnácti lety v Čečně vnukal jedno ze svých nejdůležitějších životních mouder: You can screw me, but you have to at least kiss me. A od O2 pořád ani ta pusa.

P.S. Koupil jsem si večer malý balíček M&Ms a ta čokoláda v nich byla fakt skvělá, neporovnatelná s tou, co koupíte u nás. Chudáci děti.