V nákupní zóně v Ústí je obrovský billboard s českou vlajkou
a nápisem nabádajícím k tomu, abychom v Česku měli více českých
potravin namísto evropského šuntu. Podepsáni Pitomiovci. Nepochybně vyvolá rozmanité
reakce, od žádné po hlasité souhlasné chrochtání. Mě úplně první napadlo „Proč?“
Nesmyslnost volání po národní potravinové soběstačnosti chytrým vysvětlovat
netřeba a hloupí si beztak říct nedají. Argument je to ale pro čecháčky vlastně
skvělý. Zní hrdě a odpovědně. Navíc je založený na u naších politiků oblíbené
dichotomii my-oni, kde my jsme ti skvělí a nedoceňovaní a oni verbež. Ingroups
a outgroups. Robbers Cave v praxi. Politický marketing ČR anno 2020, který
postupně vymýtil inteligentní debatu a míří na elementární emoce.
Není samozřejmě jen u nás, protože marketingoví inženýři všude na světě si
dávno spočítali, že programová prohlášení nikoho nezajímají, že o tom, kdo bude
sát státní rozpočet v dalším volebním období rozhodují čisté emoce.
A tak hrají Pitomiovci nácka, protože deset procet nácků se najde v každé
zemi a to stačí. Komančové zas marketují staré dobré časy, protože komu by se
nestýskalo po dobách nesmrtelného mládí, když navíc vzpomínky na skvělé osobní
prožitky a léta tovaryšská dávno přebily vnímání společenského a politického
marasmu. Část komančské základny asi stále věří v přerozdělování kapitálu
a diktaturu proletariátu, ale většinově se zas jedná o marketingový projekt pro
jiných deset procent. A do toho strana nejsilnější, jejímž jediným programem je
podpora podnikání svého psychopatického šéfa se svým neoficiálním ministerstvem
propagandy.
Cílem politického marketingu je zároveň demotivovat část národa, aby k volbám
vůbec chodila, zejména mladší ročníky a obyvatelé větších měst totiž mají
tendenci zpytovat proud nesmyslů, který na nás političtí marketéři všemožně chrlí.
Třeba billboardy s vlajkou a hloupým nápisem, který má působit přesně pouze
jako reklama. Několikrát uvidíte, pak přijde povědomé a tím pádem i věrohodné. No
nekupte to, když je to tak levné.
Namísto Hrabala žijeme v Idiokracii, která dle některých předpovědí
měla nastat až za pět set let.
Žádné komentáře:
Okomentovat