Přestal jsem sledovat české zprávy a je mi nějak lépe. A co na tom, že bez
čvachtání v českém rybníku dochází i inspirace ke krmení tohoto blogu.
Kovidovou dobu jsem alespoň využil ke studiu světové literatury na Harvardu,
který byl najednou zdarměji, a k doplnění knihovny o tituly, jež by v regálu
žádného teplického intelektuála neměly chybět. A k doplnění filmotéky, jež
by na hard disku žádného… a tak dále. Přelouskat knihu týdně, aniž bych v jednom
měsíci četl dvakrát týž jazyk. OCD se holt projevuje různě.
Dost výzev zůstalo, jedna mi třeba leží na stole a opakovaně mě popouzí ke zdolání. Možná test lenosti, snad zkouška trpělivosti a schopnosti dotáhnout intelektuální miniprojekt do konce. Vražedná mystérie v jazyce, ve kterém jsem dosud nanejvýš přečetl jídelní lístek, a to nikoli zcela bez pomoci. Stopětapadesát stran jako hrubá náplast na pytel intelektuální stagnace. Do videnia v pekle, priatelia.
Žádné komentáře:
Okomentovat