11. února 2015

Šunka v Ammánu (zpověď)

Přiznám se, že mě potěšilo, že po celém Ammánu několik dní vlají české vlajky. Přiznám se, že jsem na setkání do Interkontinentálu šel primárně se záměrem zjistit, jestli v prezidentském doprovodu nebude někdo známý, případně zda nepotkám kohokoli, s kým bude zajímavé si popovídat. Přiznám se, že více než poprvé naživo slyšená Zemanova touha za každou cenu bonmotit na hranici netaktnosti mě zaujal projev jordánského premiéra, který jako by právě zejména vedlestojícímu představiteli mé rodné země dlouze vysvětloval, že psát rovnítko mezi náboženstvím a lidskou šíleností je hloupost, protože idioti a lunatici existovali a existují v islámu i v křesťanství, což neznamená, že by jakékoli z těchto vyznání bylo více či méně násilnické. Přiznám se, že jsem si do fronty na potřesení si rukou s presidentem nešel stoupnout zcela úmyslně. Přiznám se, že krom pár velmi zajímavých setkání mě na celé presidentské návštěvě nejvíce zaujala čerstvě dovezená šunka. S křenem.

Žádné komentáře: