20. listopadu 2016

Sedmadvacet

Letošní výročí jsem téměř nezaregistroval. Uvědomil si nakonec až večer na pivě s Ester. Po očku zahlédl rozruch v českých ulicích, který komusi navál optimismus dožil, jinému zvedl adrenalin, případně obočí nad exponenciálně se ztrácejícími skrupulemi mocipanů a jejich šasků (aka mluvčích).

Strategie hajzlíků se podobá všude na světě. Čím více jim kdosi dokazuje, že lžou či mluví z cesty, tím hlasitěji budou pobouřeně prskat a ukazovat a házet vinu na všechny kolem. Nejlépe s přidanou nálepkou, která už dávno nemusí mít tvar šesticípé hvězdy. Jak daleko to asi zas dojde. Jak dlouho asi bude trvat, než se česká putyka vzbouří a půjde se zbraní v ruce hájit hradní šašky? V nejlepší tradici Lidových milicí a pod rouškou zákona na ochranu majestátu. Vzhůru zpět! Sedmadvacet let!

Letošní výročí snad alespoň na chvíli připomnělo, že je u nás ještě spousta lidí, kteří si nepletou post-faktuální dobu s dobou post-racionální. Že i když fakta už dávno neexistují, respektive je ve spoustě bludů nechceme či neumíme rozeznávat, mozek ještě používat umíme. Ne všichni, ale zatím to stačí.

Žádné komentáře: