Cestou z dublinského letiště na sever jsme předtím s Hughovou ségrou spekulovali, co všechno může Brexit pro Severní Irsko znamenat. Jak třeba asi bude vypadat dnes neexistující hranice mezi dvěma částmi ostrova, která se momentálně pozná více méně jen podle toho, že se cedule v kilometrech změní na míle a místo eura se platí sterlingem. Jak bude z jedné části ostrova na druhý proudit zboží, jaké celnice, pohraniční kontroly vzniknou. “Docela by mě bavilo, kdyby po Brexitu Republika začala jezdit vpravo,” rozjímá večer Hugh. Nezávislost na britské automobilové produkci by prý byla v mnoha ohledech dlouhodobě výhodná a záoveň by byla zábava sledovat britské investice do terminálů.” Když namítnu, že by irská investice do přeznačkování a výměny aut nebyla menší, mávne rukou: “I tak by to stálo za to.”
Hughova rodina jsou katolíci, tedy původní Irové, kteří dnes tvoří asi polovinu obyvatel britské části Irska. I po pěti stech letech britského osídlování Irska se místní komunita dělí na místní a přistěhovalce, kteří se dávno jako přistěhovalci necítí. Ač The Troubles jsou dávno za Severním Irskem a na povrchu se zdá, že co se stalo, stalo se, segregace a vzájemná nedůvěra, respektive vědomí, kdo je Ir a kdo je Brit nadále visí ve vzduchu a stále se vrací. Projevuje se například tak, že se Katolíci a Protestanti dosud potkávají v různých hospodách a obchodech.
V červnových britských parlamentních volbách vyhrála největší severoirská probritská strana, DUP, následovaná největší proirskou stranou, Sinn Féin. DUP, často označovaná za extremistickou, se před hlasováním o setrvání Británie v EU postavila na stranu Brexiterů a dnes vytváří parlamentní většinu jinak menšinové vládě Theresy May. I když Skotsko, Londýn a právě Severní Irsko byly jediné regiony, které většinově hlasovaly pro setrvání Británie v EU. Nikdo zatím neví, co bude Brexit pro Severní Irsko znamenat, krom všeobecné obavy zejména mezi irskými Severoiry, že vše bude bolet. „Britská vláda se pořád tváří, že v jednání s EU drží dobré karty, ale nemá vůbec nic. Ani plán. Je to trapně směšné a pro nás maličko schizofrenní. Na jednu stranu chceš, aby Unie Británii nedala nic zadarmo a aby si to ti idioti vyžrali až do dna. Na druhou stranu ale potřebujeme dohodu, která nás nepoloží. A k tomu bude třeba vstřícnosti a kompromisů ze strany EU,“ zamýšlí se Hugh a usmívá se nad posledním projevem Theresy May ve Florencii, který prý zase neobsahoval ani náznaky jakékoli strategie či plánu ze strany Británie. Vlastně jen požádala o prodloužení Brexitu o dva roky. „Bylo by to celé komické, kdyby na tom nezáležela naše budoucnost a budoucnost našich dětí.“
Poznámka pod čarou: Ač částečnou motivací skotsko-anglické okupace Irska historicky byla irská dekatolizace, rozdělování na Katolíky a Protestanty je v Severním Irsku spíše zkratkou. Mnohem více šlo o půdu a další zdroje obživy a anglickou touhu kontrolovat Irsko coby případnou líheň protianglických nálad. Vnímání severoirského konfliktu na základě náboženských rozporů, jak se tu a tam by tedy bylo zjednodušující a nepřesné.
Žádné komentáře:
Okomentovat