12. ledna 2018

Sliz

Volíme presidenta. Podruhé beze mě. A s největší pravděpodobností vyhraje týž chlapík, který se během svého prvního volebního mandátu primárně vyznamenal svým alkoholismem, ignorováním ústavy, či laškováním na téma vraždění novinářů.

Mám sice nutkání dokola někomu opakovat, proč je Zeman příšerná volba, ale není to k ničmu. Vím, že bude znít elitářsky, ale...: Intelektuálně kompatibilní vědí, že Zeman je průser, a jeho podporovatelé o debaty nestojí, protože málokoho zajímají fakta či jakési přitroublé morální hodnoty. Kdo si nemyslí, že president má být jakýmsi morálním kompasem země, tomu nebude vadit prolhaný sociopat, kterým jak Hurvajsem kroutí jiní. Co na tom, že mi přijde neuvěřitelné, že kdokoli může dát hlas chlapíkovi s nulovým morálním kreditem, jednomu z autorů novodobého českého klientelismu, člověku, který sjíždí dětské porno, kamarádí se s fašounama a programově proti sobě poštvává různé části společnosti. Beztak to vyhraje. A je to vlastně jedno. Jen je mi prostě líto, že si zas budu méně vážit kohokoli, kdo mu hodí hlas. Protože se stále naivně obtížně srovnávám s tím, že kdokoli může dát přednost slizu před čímkoli jiným a že lidé mně milí sliz před čímkoli jiným preferují. Ale i to je asi nakonec jedno.

Jiří Přibáň napsal v Novinkách: „Paradox české politiky spočívá ve vytvoření samostatného státu pro nesamostatný národ, který se upíná k autoritám i v republikánském režimu tak, jako kdyby se jednalo o monarchickou moc. Namísto politiky jako povolání bohužel značná část společnosti dodnes vnímá politiku jako poslání, a proto je z jejího reálného provozu permanentně a předem zklamaná.“ Fakt si za všechno můžeme sami.

Žádné komentáře: