Zas jsou tu vánoce, ty svátky zapomnění. Alespoň tak nějak
zpíval Jan Burian. Od dětského těšení, přes pubertální znudění a postpubertální ostentativní ignorování se dostávám zpět k těšení. V dětství mezi hlavní atrakce patřily dary a světýlka (a láhev Liftu na silvestra), jež byly vesměs nahrazeny různými pospolitostmi. Vánoce ty svátky setkávání. Tož šťastné a veselé vespolek.
Žádné komentáře:
Okomentovat