27. ledna 2020

Férznamka

Trvalo mi pikosekundu, než jsem rozklíčoval, že nejde o jakýsi obskurní seznamovací portál, ale o výsledek minulý týden avizovaného hackathonu. Nejprve jsem tedy zaregistroval několik ironických postů na sociálních sítích, které se zamýšlely nad tím, za kolik chce stát vyvíjet e-shopy, když to každý jiný umí za zlomek ceny. Následně na mě na linkedin vyskočila i výzva Tomáše Vondráčka, jež až spiklenecky potěšila. Až jsem si zoufl, že neumím kódovat, a málem se zařekl, že se do důchodu naučím.

Zoufání, výzvy a ironické postovy vyprovokovala absurdní státní zakázka v gesci ministerstva dopravy za 401 milionů, jež měla vymyslet elektronický systém prodeje dálničních známek. V odpověď 300 dobrovolných přihlášek do hackathonu a víkend usilovného kódování. A uprostřed všeho Bureš, který nejprve nezapomněl odstřelit ministra dopravy, několikrát se upřímně rozhořčit a následně se zastavit se svým PR teamem za hackathonisty a slíbit, že jestli bude fungovat, stát opravdu použije.

Abychom byli fér, hackathonisté nevyřešili celou zakázku, pouze víceméně zoptimizovali zadání natolik, že by dle autora projektu měla cena zůstat někde na desetině. Sám jsem Fairznámku vyzkoušel a funguje. Škoda, že jen cvičně. I když cena útěchy v podobě pár korun na charitu není špatná třešeň na dortu. Jen kdyby nezůstávala pachuť z toho, že vypsání zmetečné zakázky za miliony z rozpočtu nebylo žádnou výjimkou, nýbrž víceméně standardním postupem našich řádných hospodářů.

Dopsal jsem a zjistil, že si Burešův PR team hackathon, vyvolaný šlendriánem Burešovy vlády, přivlastnil, ba dokonce vyvěsil na svou xichtoknihu. Nu což, i když je nakonec Mr. Vondráček se svými dobrovolníky za užitečného idiota, třeba se alespoň pár dalších přesvědčilo, že se estebáckému gaunerovi nedá věřit ani dobrý den.

Žádné komentáře: