23. října 2020

Plukovník

Prymula zašel s Faltýnkem a ředitelem ostravské nemocnice na pivo a je z toho mela. Vše od spravedlivého rozhořčení (to nám, zdá se, jde lépe a lépe) po obavu z další změny na postu ministra v době, kdy čelíme bezprecedentní zdravotnické krizi. Navíc momentálně s ministrem, který je sice, dle všeho, tak trochu hajzlík, ale alespoň, na rozdíl od valné většiny členů Burešova kabinetu, rozumí své práci.

A na celou melu se už zase těší senilní hradní pán, protože aniž by se tentokrát jakkoli snažil, má možnost tak trochu zamíchat kartami, po leckoms cosi chtít, zažít kus mediální slávy a vypálit pár uslintaných bonmotů. Koneckonců si má pan plukovník přijít ve středu pro metál, takže možná dopadne jen ředitelskou důtkou.

Přemítám, jestli už jsem si zvykl na české papalášství natolik, že se mi nechce řešit žádná piva, nebo že nevnímám nemožnost na jedno si zajít jako zásadní omezení mých lidských práv. Nebo mi není po srsti, jak Bureš a jeho Goebbelsové situaci ždímají k získání pár bodíků veřejného mínění. Samozřejmě mě sejří, stejně jako následné Prymulovo lhaní, jako by se chlapci ani neuměli dohodnout na jedné verzi. Zároveň se ale děsím, kdo může krajně nesympatického, leč profesně nepochybně alespoň částečně způsobilého plukovníka nahradit.

Žádné komentáře: