Kreml se vydal na boj proti sociálním sítím, protože se přes ně domlouvají protiputinovští demonstranti. Oficiálně jde tedy o nutnost chránit ruskou mládež před neschopností socek v čele s Twitterem eliminovat posty, týkající se sebevražd, drog, pornografie, a další, z ruského pohledu ilegální obsah. Trnem v oku jsou samozřejmě primárně posty kritizující různé ruské okupace či ruskou věrchušku, jejíž hanobení je v určitých kontextech též nezákonné.
Na sociální sítě nelze vyvíjet nátlak bez obviňování USA z různého ovlivňování a machinací. Zatímco ruští vládcové dobře rozumí rozdílu mezi státní správou a velkými soukromými firmami, velká část ruské populace tento rozdíl nevnímá. Příliš ho nezažívá. Jako vždy je primárním cílem humbuku vytvořit příběh o tom, jak jsou všichni proti nám, a proto je třeba se bránit.
Optimista si řekne, že Kremlinům teče do bot, takže dále utahují šrouby. Pesimistu asi napadne, že Voloďa a spol. ztratili poslední zábrany, protože mají vše natolik pod kontrolou, že jim jsou jakékoli reakce na další totalitarizaci země zcela ukradené. Co se zdá nicméně jasné, je, že Voloďa a spol. ztratili trpělivost, když umlčení největšího Putinovského kritika smyšleným žalářem nezafungovalo, jak mělo. A tak se dále nechávají inspirovat Íránem a Čínou (Severní Korea je sociokulturně přeci jen vzdálenější), kde boj o držení hub a kroku probíhá sice jinak, ale s podobnými výsledky. Takový portál VK, ruská verze FB, kontrolovaná skupinkou pro-kremelských oligarchů se už dávno spíše než Xichtoknihou inspiruje Vejšinem (WeChat ergo WC), i když s nějakou půlmiliardou uživatelů má asi polovinu zákazníků svého čínského bratrance.
Modří již vědí, že si Navalny odpykává dvouapůlletý trest za údajnou, nijak neprokázanou a dle Navalného stoupenců naprosto smyšlenou, korupci, za kterou původně dostal podmínku. Součástí podmínky bylo pravidelné se ukazování na příslušné policejní stanici, což Navalny porušil tím, že se opakovaně nedostavil, když se léčil v Německu poté, co se ho ruské tajné služby, nepochybně minimálně s prezidentovým vědomím, pokud ne přímo na jeho zadání, pokusily zavraždit. Díky různým souhrám okolností si Navalny dovolil nezhebnout, ale áha, nepřišel se ukázat policajtům, simulant jeden!
Ljošovi asi nepomohlo, že před svým zabásnutím sundal rukavice a zveřejnil pár výborně vyrešeršovaných, ale nekompromisních videí, se kterými mu pomáhala skupina Bellingcat, v nichž v pomyslném souboji s Voloďou sundal rukavice. Skončil tedy v base, ze které buď nevyjde (zakopneš, upadneš, ani táto nezavoláš), nebo se mu z nějakého důvodu prodlouží, protože představa, že by se vrátil ven jako hrdina, nemůže být pro Kreml myslitelná. Na přemýšlení mají Kremlini asi půldruhého roku, během něhož dojde k další monopolizaci moci, veřejného informačního prostoru a různých finančních toků.
A k tomu je potřeba trochu zpacifickovat ty internety, momentálně reprezentované zejména modrým cvrlikálkem. Nu a z historie víme, že je nejsnazší si představit různé varianty, jak se dají podobné nástroje zneužívat k mocenským a jiným nekalým záměrům, a obvinit z toho ostatní. Aneb jak se o křičících zlodějích říká v Rusku, на воре и шапка горит.
Žádné komentáře:
Okomentovat